Olympijské medaile – historie a zajímavosti

Jakou cenu má olympijské zlato, odkdy se uděluje, ale také jak různé medaile vypadají a mnohé jiné informace o nich se dozvíte v našem nejnovějším článku.

Zlatá, stříbrná a bronzová medaile z olympijských her Tokyo 2020

Mnozí z nás mají pocit, že medaile se za sportovní a jiné soutěžní výkony udělují už od nepaměti, avšak málokdo ví, že jejich udělování je spojeno až s moderními olympijskými hrami a první vítězové byli oceněni drahými kovy až na přelomu 19. a 20. století.

Historie olympijských her

První olympijské hry se konaly ještě ve starověkém Řecku, pravděpodobně kolem roku 776 př. n. l. Každé čtyři roky se na soutěžící přišlo podívat kolem 50 000 lidí z celého řeckého světa. Soutěžilo se v nich především v atletických a bojových disciplínách, mezi něž patřily pentatlon (skládající se z hodu diskem, oštěpem, skoku do dálky, krátkým během a zápasením), box, pankration (starověké bojové umění kombinující box a zápas) a jezdecké disciplíny.

Starověké hry byly také náboženským svátkem, který se konal na počest Dia, krále bohů. Jak jsme zmiňovali, neexistovaly ještě zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Vítězové dostali věnec z vavřínových listů a doma je očekávalo hrdinské přivítání. Častokrát se o vítězích mluvilo v básních, případně byla jejich podoba zvěčněna sochaři. Sportovci soutěžili o slávu svého města a vítězové byli vnímáni jako kdyby se jich dotknuli bozi.

Běh během starověkých olympijských her

Starověké olympijské hry však s příchodem Římanů postupně ztrácely na důležitosti, až nakonec úplně zanikly.

V 19. století bylo několik pokusů olympijské hry znovu oživit, nicméně úspěšně se to podařilo až koncem století, kdy se touto myšlenkou začal zabývat baron Pierre de Coubertin. Založil Mezinárodní olympijský výbor, který v roce 1896 zorganizoval první moderní olympijské hry. Na počest těch původních se odehrály právě v Řecku, konkrétně v Aténách. Zúčastnilo se jich 241 atletů ze 14 zemí, kteří soutěžili v celkem 43 disciplínách.

Olympijskými hrami v Aténách tak odstartovala tradice novodobých her, které prošly v následujících letech mnoha obměnami až do současné podoby.

Panathénský stadion v Aténách

Medaile a jejich hodnota

Medaile za své výkony začali vítězové dostávat hned na prvních hrách v roce 1896, avšak za první místo si vítěz odnesl stříbrnou medaili, za druhé bronzovou, no a za třetí místo si neodnesl nic. Zlatá medaile, a tedy ocenění za první tři místa, jak jej známe dnes, se poprvé objevilo na olympijských hrách v roce 1904 v americkém St. Louis.

A proč se používají právě zlatá, stříbrná a bronzová medaile? Odpověď je poměrně jednoduchá. Jedná se o vzácnost a zpracovatelnost kovů. Tři kovy používané v olympijských medailích se nacházejí ve stejném sloupci periodické tabulky. To znamená, že mají mnoho stejných vlastností, které z nich dělají dobrý materiál pro výrobu medailí. Bronz se skládá převážně z mědi. Měď je v horní části sloupce, takže je nejméně vzácná – třetí místo. Stříbro je o úroveň níže, vzácnější než měď – druhé místo. Nakonec, zlato je ve sloupci o jeden stupeň pod stříbrem, takže je z těchto tří nejvzácnější – první místo.

I když jsou olympijské medaile velmi cenné, velká část jejich hodnoty je symbolická. Vyhrát olympijskou medaili je pro sportovce k nezaplacení, věda však může kovu připsat materiální hodnotu. Navíc, medaile nejsou přesně takové, jak se na první pohled mohou zdát. Vytvoření skutečné 100% zlaté medaile je velmi nákladné, a proto od roku 1912 nebyla žádnému olympionikovi udělena medaile z čistého zlata.

V současnosti mají medaile udělené během olympijských her nastaveny kritéria stanovená Mezinárodním olympijským výborem, jaký poměr kovů musí být použit k jejich výrobě. Jejich hodnota se může lišit i podle aktuální hodnoty drahých kovů, pro přibližnou představu složení a jejich hodnoty si prohlédněte údaje níže.

Zlatá medaile: 1 procento zlata, 92.4 procenta stříbra, 6.5 procenta mědi – hodnota přibližně 620 dolarů
Stříbrná medaile: 92.5 procenta stříbra, 7.5 procenta mědi – hodnota přibližně 330 dolarů
Bronzová medaile: 97 procent mědi, 2.5 procenta zinku, 0.5 procenta cínu – hodnota přibližně 4.70 dolarů

Design medailí

Za návrh cen je zodpovědný organizační výbor hostitelského města čili se jejich podoba vždy mění. Avšak předpisy Mezinárodního olympijského výboru vyžadují, aby design každé medaile obsahoval tyto prvky: řeckou bohyni vítězství Niké před stadionem Panathinaikos, oficiální název příslušných her a symbol olympijských pěti kruhů.

Zlaté medaile jsou zpravidla těžší než stříbrné a bronzové. Například tokijské medaile váží 556 g (zlatá), 550 g (stříbrná) a 450 g (bronzová).

Zajímavostí je také, že původně byly medaile navrženy k přišpendlení na hruď. Teprve v roce 1960 (Squaw Valley) se medaile začaly nosit kolem krku.

Tři zlaté olympijské medaile z olympiády v Riu v roce 2016

Podívejme se spolu na design některých medailí, které získali naši sportovci.

Ještě pod vlajkou Československa si naši hokejisté odnesli z olympiády v roce 1968 stříbrné medaile, které byly poprvé v historii OH navrženy zvláště pro každou disciplínu. V souladu s článkem 43 olympijských pravidel byly medaile za první a druhé místo vyrobeny ze standardního stříbra 925/000. Na rubu medaile se nacházel oficiální znak navržený Rogerem Excoffonem s nápisem: „XEME JEUX OLYMPIQUES D'HIVER GRENOBLE 1968“. Poprvé je zde zobrazen i piktogram příslušné disciplíny.

První úspěchy v éře samostatné Slovenské republiky se dostavily v roce 1996 v Atlantě. Úplně první medaili vybojoval střelec Jozef Gönci a historicky první zlato jen o dva dny později vodní slalomář Michal Martikán. Dvě zlaté medaile si z Atlanty odnesl i český kanoista Martin Doktor, jedno zlato vybojovala jeho kolegyně Štěpánka Hilgertová a zlato zde získal také legendární oštěpař Jan Železný. Na jedné straně je tradičně vyobrazena bohyně vítězství, v levé ruce držící palmu a v pravé korunu vítěze. Design, který je používán od her v Amsterdamu v roce 1928, vytvořený florentským umělcem Giuseppem Cassiolim. Na medaili figuruje nápis: „XXVI OLYMPIAD ATLANTA 1996“. Na zadní straně se nachází oficiální znak her z roku 1996 a stylizovaný design olivové ratolesti „Quilt of Leaves“.

"Zlatí hoši z Nagana" v roce 1998 zaznamenali zatím největší úspěch v kolektivním sportu pro Českou republiku. 23 medailí, které si hráči odnesli, bylo vyrobeno ze speciálního laku Kišo. Použitou technikou zdobení bylo reliéfní zlacení takzvané shippoyaki a precizní zpracování kovů. Lícní strana zobrazuje reliéf vycházejícího slunce obklopeného olivovými ratolestmi, na rubu je znak her se sluncem vycházejícím nad horami Shinshu.

První dvě medaile si nejúspěšnější reprezentantka Slovenska, olympionička Anastazia Kuzminova, odnesla z olympiády v roce 2010 ve Vancouveru. Na lícní straně jsou reliéfně vyznačeny olympijské kruhy doplněné vzory děl domorodců zobrazujících kosatky. Na zadní straně je oficiální název her v angličtině a francouzštině, dvou oficiálních jazycích Kanady a olympijského hnutí. Nechybí ani znak zimních olympijských her 2010 a název příslušného sportu a akce. Medaile měla zvlněný tvar, který vymyslel kanadský průmyslový designér a architekt původem z Vancouveru, Omer Arbel.

Nejčerstvější úspěch zaznamenalo Slovensko na letošních hrách v Pekingu, kde hokejisté vybojovali historicky první olympijský bronz pro vůbec nejpopulárnější kolektivní sport u nás. Medaile Pekingu 2022 – pojmenované „Tong Xin“, což znamená „spolu jako jeden“ – se skládají z pěti kroužků a středu; design je založen na čínských starodávných přívěscích se soustředným kruhem z jadeitu s pěti kroužky, které představují olympijského ducha, aby spojily lidi a nádheru zimních olympijských her sdílel celý svět. Pět olympijských kruhů je vyryto uprostřed přední strany medailí a kolem nich jsou vyryta slova XXIV Olympic Winter Games Beijing 2022“, obklopená vzory ledu, sněhu a oblaků. Na zadní straně je ve středu umístěn znak Zimních olympijských her v Pekingu 2022 s vyrytým úplným čínským názvem her. Na její zadní straně je také vyryt název medailové události na nejkrajnějším prstenci.

Olympionici s největším počtem medailí

Získat medaili na olympiádě není rozhodně jednoduché, vždyť o každou soutěží ti nejlepší sportovci světa. Avšak někteří sportovci měli takový talent, odhodlání, ale i špetku štěstí, že se jim jich podařilo vybojovat hned několik.

Nejúspěšnějším olympionikem je americký plavec Michael Phelps, který získal neuvěřitelných 28 medailí, z toho až 23 zlatých, 3 stříbrné a 2 bronzové. Druhé místo obsadila nejúspěšnější ženská olympionička, ukrajinská gymnastka Larisa Latynina, s nádherným počtem 18 medailí (9 zlatých, 5 stříbrných a 4 bronzové). Bronzovou medaili by si ze souboje o nejúspěšnějšího olympionika všech dob odnesl norský běžecký lyžař Marit Bjørgen, který vybojoval 15 cenných kovů (8 zlatých, 4 stříbrné a 3 bronzové).

Michael Phelps se zlatou medailí na olympiádě v Riu

V první třicítce olympioniků s největším počtem medailí se umístila také česká gymnastka Věra Čáslavská, která si odnesla 11 medailí, 7 zlatých a 4 stříbrné.

Nejúspěšnější slovenskou olympijskou sportovkyní je již zmiňovaná biatlonistka Anastasia Kuzminová se 6 medailemi (3 zlaté, 3 stříbrné), následuje vodní slalomář Michal Martikán s 5 medailemi (2 zlaté, 2 stříbrné, 1 bronzová) a konečně, Michalovi kolegové Peter a Pavel Hochshornerovi se 4 medailemi (3 zlaté, 1 bronzová).

Prodané medaile

Přestože materiální hodnota medaile je poměrně nízká, její opravdová hodnota spočívá v něčem jiném. To se projevilo i na ceně, kterou byli dražitelé ochotni zaplatit za některé medaile, které se jejich majitelé rozhodli zpeněžit pro charitativní účely.

Ukrajinský boxer Vladimír Kličko je, kromě svých sportovních výkonů, znám také tím, že podporuje rozvoj mladých sportovců. Proto se medaili, kterou získal za box na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996, rozhodl dát do aukce, ze které výtěžek putoval do organizace bratrů Kličkových, podporující právě mladé sportovce. Jelikož šlo o vůbec první olympijské hry, kterých se samostatná Ukrajina zúčastnila, hodnota medaile se vyšplhala až na milion amerických dolarů.

Rozloučit se s olympijskou medailí, zvláště tou zlatou, nemusí být vůbec jednoduché. Své o tom ví i člen týmu USA, Mark Wells, který v roce 1980 na olympiádě v Moskvě získal po zápase s domácím mužstvem sovětské sborné, zlato. Nicméně Mark trpěl vzácnou genetickou poruchou, která postihla jeho míchu, a tak potřeboval peníze na léčbu. Medaile byla vydražena za 310 700 amerických dolarů v roce 2010. V dopise, který medaili doprovázel, se Mark Wells přiznal, že ji nosil každý den od doby, kdy se rozhodl se s ní rozloučit.

V roce 2016 polský diskař Piotr Malachowski na Facebooku oznámil, že prodává svou stříbrnou medaili z letních olympijských her v Riu, aby získal peníze pro dítě jménem Olek, které bojovalo se vzácnou formou rakoviny oka. Malachowski chtěl získat kolem 84 000 dolarů. Medaili si nakonec koupili dva polští miliardáři, čímž pokryli náklady na Olekovu operaci.

V roce 2018 se vydražila také jedna ze zlatých medailí české hokejové reprezentace z Nagana 1998. Její cena se vyšplhala na 1 450 000 korun. Kterému z hokejistů patřila, a kam šly peníze z dražby, je dodnes neznámé.

Jak vyrobit medaili pro vaše děti?

Pokud chcete uspořádat malé olympijské hry pro vaše děti, budete je muset také patřičně ocenit. Jejich výroba je jednoduchá, budete potřebovat kulaté hliníkové, nebo plastové víčko, například z bramborových lupínků v tubě a stuhu, na kterou toto víčko připevníte. Design vaší medaile už budete muset vymyslet sami, inspirovat se můžete designem některých zde zmiňovaných medailí. Pokud nechcete, aby byly medaile překvapením, do jejich výroby zapojte i vaše ratolesti. A kdo ví, možná je takové ocenění nasměruje na cestu za ziskem opravdového zlata.