Okolo zlodějů šperků se vznáší aura tajuplnosti. V běžném životě působí nenápadně, ale když na to přijde, umí být kreativní, zapůsobit šarmantním dojmem, vysokou inteligencí, fyzickou zdatností, nebo nečekanými zručnostmi. Anebo je tak aspoň prezentuje stereotyp hollywoodské produkce. Realita, jak na vícero případech dokumentuje nedávná historie, je i u tohoto „řemesla“ méně poetická.

Podle jejích vlastních slov všechno začalo, když jí, ještě jako dítěti, dovolil majitel obchodu vyzkoušet si na ruce hodinky. V mezičase se objevili další zákazníci a na děvčátko s hodinkami ve shonu úplně zapomněl. Tato příhoda v ní zanechala myšlenku, že pokud se jí podaří odpoutat pozornost okolí, může přijít poměrně lehko k cizímu majetku. Ve věku okolo 20 let si potom Doris Payne uvědomila, že se takto dokáže uživit.

Co následovalo, byla šest dekád dlouhá „kariéra“, v čase které si zejména díky svému šarmu a asertivitě vysloužila status legendy. Jejím typickým trikem bylo vystupovat jako bohatá dáma, upoutat prodavače a zaměstnat je nadměrným množstvím otázek a požadavků. Ti následně zapomněli, jaké všechno zboží před ní vytáhli. Ona toho ve vhodné chvíli využila a z obchodu vykráčela s jedním, či více novými šperky.

„Když vejdu do obchodu, nikdy nediktuji, co se stane. Vždy to nechávám na kompetentních“, svěřila se v nedávném rozhovoru. „Nechci říct osobě v obchodě, že chci vidět něco, co stojí 10 000 dolarů. Tato rozhodnutí ať udělá ona na základě toho, jak se prezentuji, jak se chovám a jak vypadám.“

Její život přibližuje dokument The Life and Crimes of Doris Payne a v přípravě je i celovečerní hraný film.

 

Že věk není překážkou, spíš naopak, dokazuje i případ loupeže v londýnském depozitáři Hatton Garden, z roku 2015. Naplánovali ji čtyři muži v důchodovém věku a zrealizovali za pomoci dalších tří. Nejstarší z nich, hlava celé operace Brian Reader, měl 75 roků. Šlo o zkušené zloděje, kteří své zručnosti zúročili v jedné z největších krádeží posledních let.

Cena ukořistěného zlata a šperků není celkem známá, ale šlo minimálně o 20 miliónů liber, podle některých odhadů i více. Depozitář Hatton Garden později v důsledku ztrát spojených s loupeží zkrachoval.

Muži se během tichého velikonočního víkendu k sejfům depozitáře dostali výtahovou šachtou a přes stěnu se provrtali průmyslovou sbíječkou. Scotland Yard zaregistroval poplašný alarm, ale než dorazili na místo činu, bylo už pozdě. Zloděje sice nakonec chytili, ale většinu odcizených šperků se dodnes nepodařilo zajistit.

Zločin se stal námětem až tří celovečerních filmů, v jednom z nich ztvárnil hlavní postavu Michael Caine.

 

Alan Golder

Zaměřoval se na rodinné domy a v druhé polovině 20. století ukradl z domácností šperky v hodnotě milionu dolarů. Do domů se vkrádal večer, a dokud rodiny trávily čas při večeři v přízemí, on systematicky prohledával horní poschodí. Díky této taktice si získal přezdívku „Dinnertime bandit“.

Golderovi se štěstí otočilo zády, když jeho společník při loupeži zastřelil člověka. Golder dostal trest 15 roků vězení. Po propuštění se vrátil ke zločinu, 8 roků strávil na útěku a v roce 2007 ho odsoudili na dalších 15 roků.

Ze zbytku neslavně slavných zlodějů je třeba vzpomenout všestranně nadaného londýnského specialistu na milionářské čtvrtě West Endu jménem George „Taters“ Chatham a japonského mistra sejfů Hajime Karasuyama.

S tím, jak se zlepšuje bezpečnost a ostražitost majitelů šperků, vyvíjejí se i metody zlodějů a pašeráků. Na bangkokském letišti zadrželi na základě CCTV videa čínský pár, podezřelý ze záměny diamatu za falešný. Obvinění se potvrdilo jako pravdivé, když pravý diamant v hodnotě 280 000 milionů dolarů lékaři později vyoperovali ze střev Číňana.

Podobnou epizodu eviduje i jihoafrická policie. Zadržela muže, který polkl 220 menších diamantů, ale měl smůlu, protože je zachytil tělový skener na letišti.

Zloděj v australském Bisbane zase spolkl dva diamantové prsteny poté, co zjistil, že pronásledujícím policistům pravděpodobně neuteče. Oba mu vyoperovali, ale jeden se nedopatřením ztratil a druhý byl vydražený na dobročinné účely.

Spoléhat se proto na vlastní tělo jako na transportní šperkovnici tedy nemusí být nejšťastnějším řešením. Ale co tak využít nějaké zvíře? Například mravence. Tento šampion unese až do 50-násobku vlastní váhy a jeden malý diamant pro něj nepředstavuje žádný problém. Všichni jsme viděli videa, jak mravenci vesele nesou listy, ale tento mravenec šel trochu dále… Sám se totiž snažil „ukradnout“ diamant. Nevěříte? Tak se na to podívejte sami ve videu:

 Video: Mravenec přenáší maličký diamant.

I navzdory tomu, že na idealizování zlodějů šperků mnoho důvodů nemáme, jejich vynalézavost nás nepřestává fascinovat. A jak vidno, někdy překoná i ten nejlepší filmový scénář.