28 faktů o diamantech, které jste určitě nevěděli

Přečtěte si zajímavosti o původu a vlastnostech diamantů, jejich historii i pozadí obchodování s nimi

Lidé ve starověkém Řecku údajně věřili, že diamanty jsou slzami bohů, které spadly na Zem. Snad si právě takovou spojitostí s nadpřirozenými silami vysvětlovali neobyčejnou tvrdost tohoto skvostného nerostu. V řečtině má původ i jeho pojmenování, odvozené od výrazu adamao – „zkrotím“, nebo „podrobím si“, který stejně vyzdvihuje právě, pro diamant charakteristickou, tvrdost.

Moderní doba má, samozřejmě, méně poetická vysvětlení. To, že jde svým způsobem o zázrak neživé přírody, se dá i dnes popřít jen těžce. Pokud se i vy chcete dozvědět o diamantech více, jste na správném místě.

Vznik a vlastnosti

Věk planety Země se odhaduje na 4,5 miliardy let a nejstarší z diamantů jsou pravděpodobně staré až 3,3 miliardy let. Zformovaly se přibližně 150-200 km pod zemským povrchem. Tady, za působení vysokých teplot a tlaku, tekutá hmota obsahující uhlík roztavila minerály a nahradila je diamanty. Ty se potom blíže k zemskému povrchu dostaly díky erupcím sopečné horniny zvané kimberlit.
Hmotnost diamantu se určuje v jednotce zvané carat (zn. ct). Její název je odvozený od stromu Ceratonia siliqua (Rohovník obecný), kterého semínka se historicky používala v klenotnictví, neboť se věřilo, že mají relativně konstantní hmotnost. Dnes je hmotnost 1 ct pevně určena a odpovídá 0,2 gramu.
Diamanty jsou vyrobené z jednoho prvku - jsou téměř 100% uhlíkem.

Diamant usazený v kimberlitu.
Slovo diamant pochází z řeckého slova „adamas“, které znamená neporazitelný anebo nezničitelný.
Na získání 1 ct diamantů je nutné vytěžit 250 tun zeminy. Nejhlubší doly se nacházejí v afrických krajinách a Rusku a některé vedou až do hloubky více jak 500 metrů pod zemský povrch.
Největším nalezeným diamantem byl Cullinan, objevený v jihoafrické Pretorii. Vážil 3106 ct a jméno dostal po majiteli dolu, ze kterého pochází.
Barevně nejsou diamanty ani zdaleka limitované na průzračnou bílou, nebo její odstíny. Objevují se ve všemožných modifikacích celé barevné škály. Nejvzácnějšími jsou diamanty červené.
Diamant má nejvyšší tvrdost ze všech přírodních materiálů. V praxi to znamená, že jeho povrch je možné poškrábat jen jiným diamantem, a proto je tak oblíbený ve šperkařství. Není však nezničitelný. Má jen průměrnou křehkost, je možné ho rozbít kladivem a hoří při teplotě 800 °C, což při intenzivnějších požárech není vůbec extrém.
Až 80 % se dále využívá v průmyslu, a to zejména na řezání, vrtání, broušení a leštění. Více fascinující je jejich aplikace na zdravotní a kosmetické účely. Například celebrita Kim Kardashian měla ve svatební den na pokožce vrstvu tónovacího spreje, který obsahoval diamantový prach.
První zmínka o diamantovém zásnubním prstenu pochází z roku 1477, kdy arcivévoda Maxmilián Habsburský daroval své nastávající ženě Marii Burgundské zlatý prsten s písmenem M vyskládaný diamanty.

Těžba a obchod

První těžba diamantů se datuje 800 až 600 let p.n.l. v Indii. Vícero nalezišť v povodí řeky Krišna je funkčních dodnes. Nejznámějším z tamějších dolů je Kollur v oblasti Golkonda, který dal světu proslavený diamant Modrý Tavernier. Mezi další, o kterých se domníváme, že pochází ze stejného zdroje, patří Koh-i-noor, Wittelsbach-Graff, Orlov, nebo Daria-i-Noor.

Kdysi největší diamantový důl na světě v Rusku - důl Mirny.
Koncern De Beers byl v minulosti dlouhodobě synonymem pro těžbu a dodávku surových diamantů. Jeho monopolní postavení na trhu sice v posledních desetiletích slábne, stále ale má kontrolu nad téměř 35 % produkce. Kromě těžby se koncentruje i na prodej konečným spotřebitelům a zvyk darovat zásnubní diamantový prsten je do velké míry výsledkem právě marketingové kampaně De Beers.
Diamanty se těží v 25 zemích světa, ale konzistentní produkce je jen v sedmi z nich. Největšími producenty jsou Rusko, Botswana a Kanada.
Navzdory všeobecnému mínění, že diamanty jsou vzácností, v ekonomickém smyslu to není celkem pravda. Jejich nabídka je do určité míry uměle omezovaná pár velkými hráči na trhu, jako je De Beers. Mnoho, podle některých odhadů řádově milióny, diamantů odpočívá v trezorech. Dodavatelé tak získávají silnou kontrolu nad jejich cenou.
Cena diamantů dlouhodobě stagnuje. V porovnání s drahými kovy, zlatem a stříbrem, jsou nejhorší investicí.

Mýty

Ani při poměrně silné cenové manipulaci nejsou diamanty nejdražšími z drahokamů. V ceně za carat je předčil zatir, alexandrit i musgravit.
Označovat neobvyklé nerosty jako „vzácné“ a „drahé“ je dnes do velké míry přežitkem. V minulosti sloužily jako indikátory hodnoty, a přestože tyto termíny stále přetrvávají v marketingu, odborníci je zavrhují. Ani diamanty nejsou zrovna „vzácné“ a vysoké ceny jsou typické jen pro kusy nejvyššího stupně kvality.
Obchodování s diamanty rovněž nepředstavuje velmi lukrativní obchod. Marže je obvykle jen do 5 %, což je v porovnání s jinými odvětvími relativně málo.
Refrakční index (RI) je jednotkou, která vyjadřuje, kolik světla se odrazí od povrchu drahokamu zpět k pozorovateli. I navzdory rozšířené představě o jejich zářivosti, ani tady diamantům nepatří prvenství. Existuje okolo 15 drahokamů s RI vyšším, než mají diamanty.
Podobně je to i s rozptylem světla, čili jeho rozkladem na barvy duhy. Ačkoli mají diamanty často přívlastek „ohnivý“, mezi drahokamy jsou jen průměrem.

Diamant

Slavné diamanty

Diamant Naděje vznikl seříznutím a vybroušením diamantu Modrý Tavernier původem z Indie. Patřil francouzskému králi Luisi patnáctému, později ho ukradli a objevil se v rodině anglického obchodníka jménem Hope (odtud je „naděje“ v jeho názvu). Má 45,52 ct a hodnotu nad 200 milionů dolarů.
Strýček Sam je největším diamantem objeveným v USA a to v jediném dolu na světě otevřeném veřejnosti - The Crater of Diamonds State Park v Arkansasu. Kopat v něm může každý a dodnes se tam našlo více jak 70 tisíc kusů. Strýček Sam má 40,23 ct.
Již vzpomínaný Cullinan byl největším známým diamantem. Rozřezali ho na množství menších kousků a 9 z nich je spojených s britskou korunou. Dva velké Cullinan I a Cullinan II jsou součástí slavných korunovačních klenotů a zbylých 7 patří královské rodině.
Wittelsbach-Graff měl původně 31,06 ct, ale poté, co ho v roce 2008 koupil známý klenotník Graff, ho nechal upravit, aby opravil údajné nedokonalosti. Diamant nádherné hlubocemodré barvy tím ztratil 4 ct váhy a Grattův krok byl kritizovaný jako kontroverzní.
Nevyčíslitelně nejcennější diamant na světě. Zasazený přímo ve středu královské koruny, Koh-i-noor (105,6 karátů) tvoří taktéž jednu z dominant britských korunovačních klenotů. V překladu znamená „hora světla“ v perském jazyce. Získala ho legendární královna Viktorie a byl velkou atrakcí průmyslové výstavy v roce 1851 v londýnském Hyde Parku. Jeho váha je 105,6 ct. Přesná hodnota diamantu Koh-i-Noor není známá, ale odhaduje se přibližně na 1 miliardu eur.
Orlov (někdy i Orloff) pochází z Indie a nachází se v moskevském Kremlu. Podle jedné verze jeho příběhu ho údajný majitel, hrabě Orlov, věnoval Kateřině Velké, ke které choval hluboké city. Výzkum však ukázal, že šlo o smyšlený příběh. Kateřina diamant sama koupila, a aby zamlžila fakt, že to bylo za státní peníze, vymyslela si příběh s hrabětem Orlovem.
Žlutý diamant Tiffany, to je 287,42 ct tmavožluté nádhery, patřící známé luxusní značce. Údajně ho nosily jen dvě ženy – manželka amerického diplomata Sheldona Whitehouse na bále v roce 1957 a Audrey Hepburnová v roce 1961 na promo fotografiích k filmu Snídaně u Tiffanyho.
Stoletý diamant byl řezaný ve speciálně pro tuto příležitost vytvořené laboratoři De Beers v Johannesburgu. Jen delikátní ořezání miniaturních prasklinek trvalo 154 dní, přechodná forma měla tvar vejce a později byla modifikována do kontur tvaru srdce, ale bez záhybů směrem dovnitř. Váha 273,85 ct, cena 90 milionů dolarů, majitel neznámý.