Víte, jaký esenciální olej měl vyšší hodnotu než zlato?
Olejové extrakty ze dvou biblických rostlin již po tisíciletí nepřestávají fascinovat svými aromaty, ani inspirovat díky svému silnému symbolismu.
Přestože biblický příběh o třech králích patří k těm nejznámějším vůbec, některé z jeho detailů a jejich symbolický význam se mimo náboženskou obec zmiňují méně často. Například část o darech, které králové přinesli novorozenému spasiteli.
Baltazar, Kašpar a Melichar k malému Ježíškovi nepřišli s prázdnýma rukama, ale nesli v nich tři dary – každý z nich jiného druhu a všechny i dnes poměrně zajímavé, jak z faktického, tak i ze symbolického hlediska. Dary tvořily zlato, kadidlo a myrha. Názory na to, proč to byly právě tyto tři věci, se různí podle toho, kdo příběh interpretuje.
Jedni dary tří králů vysvětlují pragmaticky, jako ve starověku poměrně běžnou kombinaci hodnotných předmětů. Údajně také patřily ke standardním obětním artefaktům, a tak o nich vznikly i záznamy ještě několik staletí před narozením Krista. Existuje dokonce teorie, že příběh o třech králích vznikl podle námětu některého z takových záznamů.
Význam zlata je snad nejjednoznačnější, znamená vysokou hodnotu a ušlechtilost, kterou se vyjadřuje úcta a uznání důležitosti obdarovávané osoby. Z praktického pohledu šlo samozřejmě také o dar vysoké materiální hodnoty. Ještě cennější, než bohatství je však zdraví a je možné, že právě k jeho posílení měly sloužit zbylé dva dary. V léčivé účinky myrhy, která měla v době Ježíšova narození údajně vyšší hodnotu než zlato, se věřilo od nepaměti, a podobně tak i v sílu pryskyřice kadidlovníku. Moderní věda není s touto interpretací v rozporu, spíše naopak některé výzkumy ukazují, že obě sloučeniny by mohly obsahovat lidskému zdraví prospěšné aktivní složky.
Spirituálně orientovanější lidé tři dary vykládají více symbolicky. Mají reprezentovat předzvěst Ježíšova životního poselství a křesťanské hodnoty. Zlato zastupuje pozemské království a ctnost, kadidlo boha a modlitbu a myrha utrpení a smrt.
Zatímco zlato zná asi každý, co přesně si představit pod kadidlem a myrhou nemusí být hned tak jednoznačné. Podívejme se proto na ně trochu blíž.
Kadidlo
Přesněji extrakt z pryskyřice Kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), ohroženého stromu rostoucího na územích Ománu, Jemenu a Somálska je i dnes relativně vzácnou substancí. Důvodem je nejen vysoká poptávka, ale i přirozeně omezený výskyt zdrojové dřeviny a v nemalé míře i její nadměrný úbytek způsobený spásáním mladých stromků zvířaty, požáry a žal i mechanickým poškozením kvůli sběru kadidlové pryskyřice.
Produkce kadidla začíná právě sklizní pryskyřice. Ta vzniká po poranění kůry kadidlovníku nástrojem podobným truhlářskému dlátu. Míza začne z rány vytékat, následně na africkém slunci poměrně rychle uschne a dá se lehce odštěpit. Tato první vyplavená míza se však nesbírá, neboť obsahuje mnoho nečistot. Po jejím zaschnutí se díra v kůře stromu rozšíří a prohloubí. Nově vyplavená míza se sbírá asi po dvou týdnech od prohloubení otvoru ve stromu. Takto sklizená pryskyřice se následně třídí podle kvality a balí pro další distribuci. Celý proces sběru a třídění probíhá ručně a opakuje se několikrát do roka. Podle odborníků více než devět poranění dospělého stromu kvůli extrakci pryskyřice způsobuje riziko pro jeho zdraví.
Kadidlo nejvyšší kvality je stříbrné a čiré, popřípadě s jemným zeleným nádechem. Hnědo-žluté kadidlo je nejdostupnějším a nejlevnějším druhem. Aroma kadidla bývá popisována jako citrusovo-pižmová či mírně kořeněná.
Kromě duchovních obřadů se kadidlová pryskyřice již od starověku používala jako součást léčivých mastí pro její domnělé antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. Sloužila také pravděpodobně i jako jedna z aktivních látek ve směsi pro balzamování těl. Ani dnes není nic neobvyklého najít ji v seznamu ingrediencí deodorantů, zubních past, a dokonce dochucovacích směsí, zejména těch původem z afrického kontinentu.
Myrha
I myrha je produktem z aromatické pryskyřice. Ale ta může v jejím případě, na rozdíl od kadidla, pocházet z více dřevin myrhovníku stejného botanického rodu Commiphora. Ty jsou také početnější druhově a rozšířením pokrývají i mnohem větší geografickou plochu než kadidlovník. Tyto trnité dřeviny ve formě malých stromů a keřů se vyskytují v Africe, na Madagaskaru, na Arabském poloostrově i v Indii.
Ke sběru myrhy dochází podobným způsobem jako u kadidla, tedy systematickým narušováním struktury kůry dřevin a následným odštěpením tvrdnoucí mízy. Pryskyřice myrhovníku má gumovitou konzistenci, která se po sklizni stává tvrdou a lesklou. Je nažloutlé barvy a může být průhledná i neprůhledná. Časem výrazně ztmavne až do hněda a na povrchu se mohou objevit bílé skvrny nebo pruhy.
Využití myrhy v minulosti zahrnovalo balzamování mumií, podávala se jako lék proti bolesti, v islámských školách ji používali jako inkoust a uplatnění našla i na odpuzování hmyzu a hadů (aplikace pálením). Dnes je komerčně používána v parfémech a jiné kosmetice i v ústních vodách a zubních pastách. Výzkumy nasvědčují tomu, že má dezinfekční vlastnosti.
Esenciální oleje
Oblíbenou formou distribuce a domácího využití aromatických látek, nejen myrhy a kadidla, jsou takzvané esenciální oleje. Jsou to sloučeniny extrahované z rostlin, ve kterých je zachycena silná koncentrace vůní („esence“) typických pro danou rostlinu. Tyto sloučeniny jsou pro každou rostlinu unikátní a mohou pocházet jak z pryskyřice, tak i z kořenů, listů, květin či dužiny.
Esenciální oleje se získávají destilací pomocí páry nebo mechanickými metodami, například lisováním za studena. Po extrakci se mnoho z nich obvykle smíchává s takzvaným nosným olejem, aby se koncentrace zředila do optimálního poměru. Esenciální oleje získané chemickou extrakcí jsou považovány za méně kvalitní.
Nejčastější využití tyto příjemně vonící oleje po úvodní úpravě nacházejí v parfémech, kosmetice, mýdlech, osvěžovačích vzduchu, ale také na dochucování jídel a nápojů či jako přísada čisticích prostředků pro domácnost. Častou ingrediencí jsou i při takzvané aromaterapii. Jedná se o druh alternativní medicíny, který je postaven na předpokladu, že esenciální oleje obsahují léčivé látky a jejich vdechováním lze zlepšit zdravotní stav.
Esenciální oleje s sebou nesou i určitá rizika a jejich příliš silné koncentrace nebo nadměrné používání mohou (hlavně, ale nejen u dětí) vyvolat alergické reakce, podráždění pokožky či dokonce mít toxické účinky při absorpci přes pokožku. Před použitím na pokožce si proto vždy vyzkoušejte jen jednu kapku esenciálního oleje, který je doporučen pro natírání.
Nejpopulárnějším způsobem, jak využít esenciální oleje je jistě difuzování. Jen pár kapek oblíbeného oleje vám v difuzéru vytvoří jemnou mlhu a provoní místnost.
Na definitivní vědeckou akceptaci esenciálních olejů jako léčivých si zřejmě budeme ještě muset určitou dobu počkat. Dosavadní studie se zaměřovaly převážně na chemický rozbor a několik potvrdilo výskyt lidskému zdraví prospěšných látek. Co však chybí, jsou studie přímých účinků na organismus. Ty dostupné naznačují možný pozitivní efekt při stresu a úzkostných stavech, bolestech hlavy a migrénách (olej mátový, levandulový a směs heřmánkového se sezamovým olejem), nespavosti (levandulový olej), redukci zánětů či antibakteriálním působení.
09.02.2022