Věděli jste, že i šperky si můžete uklidit metodou KonMari?

Minimalistická metoda praktické i estetické organizace domácnosti sympatické Japonky si získala srdce lidí po celém světě. Znáte ji i vy?

Když v roce 2011 vyšel knižní bestseller Zázračný úklid, přinesl postupně své autorce nejen celosvětovou popularitu v podobě překladů do mnoha jazyků, ohlas ve světových médiích, ale i prestižní status jedné ze 100 nejvlivnějších osobností světa podle časopisu Time (2015).

Japonka Marie Kondo přitom dokázala oslovit čímsi naoko tak prostým, jako je úklid. Její metoda uvedení domácnosti do harmonického pořádku neslibuje jen čisté a uspořádané prostory, ale, čerpajíc částečně ze spirituálních principů šintoismu, i trvalou „jiskru radosti“ do celého života.

Úspěch KonMari, jak svůj systém Kondo nazvala, oslovil i televizní producenty a Netflix spustil loni seriál Tidying Up with Marie Kondo (Úklid s Marií Kondo). Kondo v něm osobně provází diváky principy svého pohledu na pořádek i běžný život, jakož i jejich pozitivními psychologickými důsledky, z nichž mnohé dokladuje vědeckým výzkumem.

V čem spočívá tento, v současnosti již nesporně širší, kulturní fenomén? Kromě celé domácnosti, můžete využít tipy Marie Kondo i na úklid vaší sbírky šperků.

Proč se zbavit nepotřebných věcí

Fundamentální zásadou, ke které KonMari vybízí, je radikální zbavení se všech nepotřebných věcí a následné udržování takového stavu domácnosti, aby se v ní už ani nikdy v budoucnu nehromadily. Toto pravidlo je snadno pochopitelné, ale už hůře realizovatelné.

Příliš mnoho věcí nepůsobí na lidskou psychiku zrovna nejlépe. Přeplněné prostředí může být rušivé, zapříčiňovat snížení schopnosti soustředit se i vliv na zvýšení hladiny stresového hormonu kortizolu. Ne všechny druhy nepořádku mají přitom, alespoň podle odborníků, identický psychologický význam a dají se interpretovat různými způsoby.

Obývací pokoj a jídelna jsou hlavní společenské místnosti. Nepořádek v nich znamená skrývání vlastní identity před světem.

Kuchyň bývá prostorem, kde skončí vše, co přijde pod ruku – pošta, oblečení, klíče, školní tašky, miska pro psa, a tak dále. Tento zlozvyk může omezovat chuť i schopnost poskytovat rodinně plnohodnotnou výživu.

Předsíň jako spojovací koridor musí zůstat volně průchozí. Pokud takovou není, může to znamenat, že ani životní cesta domácích obyvatel není promyšlená, či jasně definována.

Neuspořádaná ložnice zase může nepříznivě působit na intimní partnerský život.

Příliš mnoho nepoužívané kosmetiky shromážděné v koupelně může naznačovat pokles pocitu vlastní hodnoty.

Šatníky a skříně představují to, co je skryté pohledům. Nepořádek v nich může limitovat schopnost introspekce a intuitivního řízení.

Na půdě se typicky ocitají věci odkládané pro, často fiktivního, „někoho jiného“. Symbolizují multigenerační spojení, zůstávají tím, co „visí nad hlavou“ a znemožňují vyrovnání se s minulostí.

Sklep je, podobně jako v interpretaci snů, přeneseným obrazem podvědomí. Pokud je zahlcený, otupuje intuici.

Garáž je místo parkování auta, které symbolizuje mobilitu a nezávislost. Nedostatek prostoru pro parkování může být znamením pohnout se v životě dopředu.

Nepotřebné věci se často hromadí bez povšimnutí a k jejich revizi nutí až vnější okolnosti, jako stěhování, svatba, rozvod a podobně. No právě vědomé vypořádání se s věcmi je dalším nosným pilířem metody KonMari.

Jak se zbavit zbytečností

Více než fyzickou námahu, KonMari vyžaduje změnu mentality a zažitých návyků. Na její dosažení doporučuje držet se několika pravidel.

1. Uklízet je třeba najednou. Po kouscích to nefunguje a prostor se rychle opět zaplní.
2. Vizualizace a verbalizace cílového stavu. Čím konkrétněji, tím lépe. Není třeba se bát odvážných formulací, jako například: „Chci žít jako bohyně, obklopena klidem a krásou.“
3. Otázky „Proč?“ Ve vztahu k vysněnému cílovému stavu, ideálně v 3 až 5 násobném navazujícím sledu. „Proč toužím po pořádku?“ „Abych lépe spával.“ „Proč chci lépe spát?“
4. Soustředění se na vlastní emoční reakce k věcem. Pokud kontakt s nějakým předmětem, ať je to oděv, dekorace, nebo praktická potřeba, nevyvolává „jiskru radosti“, je třeba se předmětu zbavit.
5. Třídit je třeba podle kategorií předmětů, ne podle místností. Ve většině domácností se věci jednoho druhu nacházejí na více místech. Kondo radí pustit se do třídění šatů či dekoračních předmětů, ale ne do jednotlivých místností, jak to bývá ve zvyku.
6. Na pořadí záleží. První by mělo přijít na řadu oblečení, po něm knihy, papíry a ostatní praktické věci, a nakonec předměty se sentimentální hodnotou.
7. Nejprve vyhodit, až potom znovu ukládat. Předtím, než se věci, které zůstávají, uloží na své nové místo, je nutné se zbavit těch, které jdou pryč. Tyto dva úkony by nikdy neměly být prováděny v opačném pořadí, protože jinak hrozí, že doma zůstane více věcí, než je nutné.

Nová organizace

Hned, jak dojde k roztřídění a redukci věcí, měla by následovat nová, vylepšená organizace těch, které zůstaly. KonMari i k ní přistupuje z pozice jednoduchosti a minimalismu.

Jako první by mělo padnout rozhodnutí, kam věci konkrétní kategorie patří. Nejlepší je vyčlenit jim jen jedno místo a neroznášet je po místnostech, či různých odkládacích prostorech. Pouze přibližné určení však není dostačující. Všem předmětům je nutné alokovat co nejpřesnější místo. K výhodám takové efektivní organizace patří nejen lepší přehled ve věcech, ale i prevence akumulace nových, zbytečných předmětů a také lepší management skladovacích prostor.

Skládání oblečení podle KonMari

Velmi charakteristickým prvkem metody KonMari se stalo skládání oblečení. Věnuje mu hodně prostoru a zaměřuje se na všechny druhy oděvu jednotlivě. Správně složený kus by měl, podle Marie Kondo, tvořit malý kompaktní balíček, který bude na vodorovné ploše stát sám bez podpory. Tímto stylem se šetří prostor, neboť jednotlivé kousky se uloží souměrně do řad vedle sebe. Zároveň je uložení přehlednější a šatstvo se i méně mačká.

Prvním krokem skládání je rozložit oděv na rovné vodorovné ploše, obvykle na stole. Následně ho Marie doporučuje vyhladit dlaněmi tak, aby byl co nejlépe narovnaný. (Tento akt má být také jakýmsi reflexivním momentem, ve kterém se oděvu dotykem projevuje respekt a uznání.) Další postup pak závisí na konkrétním druhu oděvu.

Ponožky

1. Pár ponožek se položí naplocho na sebe.
2. Ponožky se přeloží tak, aby špička (místo pro prsty) zůstala zhruba 2–3 cm od opačného konce s otvorem.
3. Opět se přeloží, tentokrát přesně v polovině, a v závislosti na délce buď jeden, nebo dva krát. Výsledný „balíček“ by měl samostatně stát.

Spodní prádlo

1. Prádlo se nejprve přeloží podélně na polovinu, rozkrok směrem k pasu.
2. Vzniklý pás se přeloží dovnitř z každé strany, zhruba v třetině délky.
3. Poté se opět přeloží podélně na polovinu.

Trička

1. Jedna strana s rukávem se zahne dovnitř.
2. Rukáv zahnuté strany trička se zahne směrem ven, zhruba v polovině délky rukávu.
3. Oba kroky se opakují pro druhou stranu trička. Vznikl symetrický obdélník.
4. Tričko se přeloží tak, aby vrchní část trička (s výstřihem) zůstala zhruba 2–3 cm od opačného, spodního konce.
5. Tričko se dvakrát přeloží na polovinu, až vznikne tvar kompaktního balíčku.

Svetry

1. Jedna strana s rukávem se zahne dovnitř.
2. Rukáv zahnuté strany svetru se v místě ramene zahne směrem ven, ale tak aby jeho konec nepřečníval. Rukáv tak vytvoří trojúhelníkový tvar.
3. Oba kroky se opakují pro druhou stranu svetru. Vznikl symetrický obdélník, s rukávy přeloženými nahoru.
4. Svetr se, podle délky, přeloží 3–4 krát (ve třetinách, resp. čtvrtinách obdélníkového tvaru). Výsledný „balíček“ by měl samostatně stát.

Kalhoty

1. Jedna nohavice se přeloží přesně přes druhou.
2. Následně se směrem dovnitř zahne vyčnívající kousek (rozkrok).
3. Spodní část nohavic se zahne směrem k pasu tak, aby okraj zůstal zhruba 2–3 cm od pasu.
4. Kalhoty se přeloží 2–3 krát směrem dovnitř tak, aby opět vznikl kompaktní balíček.

Složené, samostatně stojící, balíčky doporučuje Kondo naskládat vedle sebe do zásuvek komody, nebo do prázdných krabic, například od bot.

Šperky

Principy třídění a organizace věcí podle Marie Kondo se samozřejmě neomezují jen na šatstvo a lze je uplatnit i na šperky. Třídění se může řídit typem šperku (náušnice, náramky, prsteny, ...), nebo materiálem, ze kterého jsou vyrobeny. Vyloučené šperky je vhodné darovat charitě, případně rodinným příslušníkům.

Organizace kousků, které probudily „jiskru radosti“, je volnější než při oděvech. Šperky jsou dekorativními produkty, a proto mohou svůj účel plnit, i když právě nejsou nošeny jako doplněk, například vystavením v interiéru. Řazení podle kategorií a uložení pouze na jednom místě by se však mělo dodržet. Šperky nevhodné k vystavení si najdou místo ve šperkovnici, nebo přepážkových zásuvkách. Pro více nápadů si přečtěte naše další tipy, jak efektivně skladovat šperky.

Knihy

Problémem při třídění knih je, že jich vícero nemusí být přečteno a lidi často trápí otázka, zda je rozumné se jich zbavit. Co když je budou chtít číst v budoucnosti? Odpovědí KonMari je, že „v budoucnosti“ ve skutečnosti znamená „nikdy“. Kondo tvrdí, že sáhnout po knize, která na poličce strávila již delší dobu (ať už je nová, nebo přečtená), je velmi ojedinělým jevem. Takové „ležáky“ proto doporučuje prodat v antikvariátu.

Papíry a dokumenty

Jediné papírové dokumenty vyžadující organizaci spadají do tří hlavních kategorií:

• smlouvy, dekrety, tituly a formální právní listiny, které musí být archivovány navždy,
• krátkodobě relevantní dokumenty, jako jsou aktuální daňové podklady, či záruční listy,
• dokumenty vyžadující okamžitou pozornost – faktury, účty, pozvánky.

Domácích archivačních systémů je na trhu mnoho a nabízejí nenápadné, ergonomické a prostor šetřící řešení pro přehlednou organizaci dokumentů.

Ostatní vytříděné papíry je ideální skartovat a recyklovat.

Vše ostatní (Komono)

Výrazem „Komono“ označuje metoda KonMari souhrnně všechny ostatní věci v domácnosti, jejichž uspořádání je třeba adresovat. Patří sem, mimo jiné, spotřebiče, kuchyňské potřeby, čistící prostředky, dekorace, hračky, zásoby ve spíži, nářadí, mediální nosiče a podobně.

Klíčem zde, stejně jako u již zmíněných skupin, zůstává kategorizace, ale může být o něco pracnější. Nemusí ale proběhnout najednou, stačí se vždy zaměřit jen na jednu skupinu.

Věci se sentimentální hodnotou

Že vzpomínky jsou důležitou součástí života uznává i Kondo, ale při třídění předmětů s vazbami na minulost radí ujasnit si, kdy je vzpomínka živá i bez hmotného předmětu. Podle toho je pak snadnější rozhodnout se, uchovávání kterých vzpomínkových věcí je zbytečné.