Kdo má rád šperky, ten by si neměl nechat ujít žádnou příležitost prohlédnout si je zblízka.

Přiblížení historie knižním popisem nebo inscenací na filmovém plátně, má nesporně své kouzlo. Kdo ale touží ponořit se hlouběji pod chladnou vrstvu faktů má, prostřednictvím zachovaných artefaktů, možnost přenést se do minulosti i tak trochu fyzicky. I šperky, jako jeden z vrcholů uměleckého mistrovství, reflektují nejen dobové slohy a styly, ale jako věčný středobod zájmu jsou také výpovědí o obchodních výpravách, dobývání dalekých zemí či milostných aférách prominentních postav.

Svět klenotnictví má zkrátka co nabídnout každému milovníkovi krásy i historie. Nejlépe o tom vypovídají četné muzejní sbírky šperků po celém světě. Ať už se nacházejí ve specializovaných muzeích nebo jsou součástí velkých a známých institucí, tyto malé cesty v čase vás určitě nezklamou.

 

Jewel house, Tower of London (Anglie)

Světoznámá budova bývalých kasáren v komplexu londýnského Toweru ukrývá ve svých útrobách slavné symboly moci britského královského trůnu – korunovační klenoty. Hlídá je 100 CCTV kamer a sbor stráže, který má 22 členů. Celá sbírka sestává až ze 140 kusů, všechny se specifickým ceremoniálním nebo symbolickým významem, a šest z nich jsou koruny. Snad největší atrakcí celé sbírky je diamant Koh-i-Noor, původem z Indie, který se vystřídal v centru hned několika královských korun. Neméně blýskavým je Cullinan I. zasazený ve vrchní části královského žezla – největší z devíti kamenů odříznutých z diamantu rekordní velikosti, nalezeného v jihoafrickém dole stejného jména. Oba diamanty dokládají rozmach a vliv Britského impéria z 19. a počátku 20. století.

 

Schmuckmuseum, Pforzheim (Německo)

120 tisícové německé město Pforzheim je sídlem unikátního muzea Schmuckmuseum, sídlícího v moderním, architektonicky zajímavém kulturním centru Reuchlinhaus. Věnováno je historii šperkařství a jeho přibližně 2 000 exponátů ohromuje hlavně svou rozmanitostí. Zahrnuje šperky, dokumentující umělecko-řemeslnou zručnost klenotníků napříč pěti tisíciletími. Zlatý náramek, znázorňující dva propletené hady, pochází z helénistického období 3. – 2. století př.n.l.. Motivem je první hrdinský čin bájného Hérakla, který už v kolébce holýma rukama zabil dva hady. Z druhého konce časové osy je možné obdivovat extravagantní náhrdelník z dílny současného německého designu v Berlíně.

 

Louvre, Paříž (Francie)

Pozoruhodnou sbírkou šperků se pyšní i největší muzeum světa, pařížský Louvre. Kousky z Blízkého východu, starověkého Řecka, Říma i Egypta doplňují klenoty ze soukromých sbírek starých francouzských rodů. K vrcholům expozice patří nádherná souprava večerních šperků dam rodu Orléans. Tvoří ji diadém, náhrdelník, pár náušnic, dvě malé a jedna velká brož. Každý z těchto prvků obsahuje modré safíry ze Srí Lanky a diamanty vsazené do zlata. Kromě dokonalého vypracování poutají i tím, že jejich původní výrobce není znám a také tím, že byly vícekrát upravovány, aby vyhovovaly individuálním potřebám jejich nositelek.

 

Kaiserliche Schatzkammer, Vídeň (Rakousko)

Císařská pokladna v Hofburgském paláci rakouské metropole obsahuje dvě hlavní sbírky. Z nich pohled obdivovatele šperků poutá především ta světská. Byla založena již v 16. století, do Hofburgu ji přestěhovala Marie Terezie a dominují jí císařské insignie a korunovační klenoty. Skutečným skvostem je královská koruna a zejména její zlatá mitra (bohoslužebná pokrývka hlavy), se čtyřmi detailně vykovanými výjevy, zobrazujícími císaře Rudolfa II.: korunovace v Regensburgu, výstup na Bratislavský hradní vrch, korunovační procesí v Praze a alegorie vítězství nad Otomanskou říší. Z ostatních předmětů zaujmou propracované kříže a hvězdy vojenských řádů z různých období, či „Brož s milenci“ – úžasný příklad prvního šperkařského glazurování z první poloviny 15. století.

 

Kremelská zbrojnice, Moskva (Rusko)

Vznik prvního moskevského muzea vůbec se datuje do roku 1808. V budově bývalé zbrojnice je shromážděna obrovská kolekce šperků a drahých kamenů, známá jako Diamantový fond. Prominentním drahokamem je 189,62 karátový diamant Orlov, který věnoval panovnici Kateřině Velké hrabě Orlov. Následuje ho „Kytice narcisů“, unikátní šperk určený pro ženský korzet, jehož květy jsou z bezbarvých průhledných diamantů a zlaté stonky jsou pokryty tmavě zeleným smaltem. Květy jsou připevněny ke stonkům tak jemnými pružinkami, že i sebemenší pohyb způsobuje jejich chvění. Chochol „Modrá fontána“ připomíná vodotrysk a nosil se na dámském klobouku, kde přidržoval paví pero. Patří k němu i náušnice a materiály použitými na jejich výrobu byly zlato, stříbro, safíry a diamanty.

 

Národní klenotnice, Teherán (Irán)

Poklady íránské národní klenotnice zobrazují bohatou historii této staré civilizace, šikovnost jejího lidu i rozmařilost vládců. Darya-i-Nur, aneb „Moře světla“ je největší dosud objevený růžový diamant. Spolu s již zmíněným gigantem Koh-i-Noor byl kdysi majetkem Šáha Nadira a postupně se pravděpodobně stal součástí několika šperků. Spekuluje se také, že spolu s Noor-ul-Ainem (kámen podobné růžové barvy) tvořily původně jeden velký tabulový diamant, který v 17. století popsal francouzský klenotník a cestovatel Jean-Baptiste Tavernier. Exkluzivní trojici šperků íránského pokladu doplňují impozantní Pahlavího koruna (3 380 diamantů, 5 smaragdů, 2 safíry a 367 perel) a fascinující chochol Nadir se smaragdy hluboké tmavé zelené barvy.

 

Metropolitní muzeum umění, New York (USA)

Centrum historie umění v New Yorku všichni označují zkráceně Met. Při prohlížení si jeho nabídky artefaktů se šperkům nedá vyhnout. Průřez všemi kulturními epochami lidstva zhmotňují takové raritní výtvory, jako náramek z halštatské doby (9. století př.n.l.), zlatá disková brož z období Franské říše, párek skvostných diamantových náušnic z blíže neurčené evropské země 18. století i moderní produkty designérských domů jako Chanel a Tiffany 's. Met často pořádá i dočasné tematické expozice šperků.

The Smithsonian National Museum of Natural History, Washington D.C. (USA)

Mineralog George Switzer poslal v roce 1958 z New Yorku do muzea Smithsonian běžnou poštou standardně vypadající obálku. Za její doručení zaplatil přesně 145,29 dolarů, z čehož však poštovné tvořilo jen 2,44. Zbytek byl pojištěním obsahu obálky na částku 1 milion dolarů – ukrýval se v ní slavný a mnohými legendami opředený modrý diamant Hope. V muzeu ho šťastně přijali, zaevidovali a vystavují ho tam dodnes. Dobrodružná pouť tohoto kamene začala v 17. století v Indii, odkud ho do Francie přinesl Tavernier, následně prošel rukama několika panovníků, byl odcizen, znovu se objevil, přišel do Ameriky, aby ho nakonec jistý obchodník věnoval washingtonskému muzeu. Kromě něj tam vlastní i náhrdelník se safírem Bismarck, krvavě rudý rubín Carmen Lúcia a mnoho dalších jedinečných kamenů.

 

Victoria & Albert Museum, Londýn (Anglie)

Situované ve čtvrti Knightsbridge, s rozlohou více než 30 000 m2, V & A patří k nejznámějším, nejrozlehlejším a nejnavštěvovanějším muzeím světa. Klenotnickým vrcholem trvale vystavovaných děl, a jistým způsobem i symbolem celého muzea, je diadém královny Viktorie. Navrhl ho v té době její nastávající manžel, princ Albert, a do hmotné podoby ho přivedl Joseph Kitching. Viktorie ho měla na sobě při pózování na její portrét jako mladé královny, namalovaný v roce 1842 Winterhalterem, který obletěl svět. Diadém se vyznačuje značnou flexibilitou a dá se nosit uzavřený do kruhového tvaru jako korunka i rozevřený jako tiára nebo čelenka. Zdobí ho safíry a diamanty.

 

Krystalové světy Swarovski, Wattens (Rakousko)

Atrakce parku Swarovski přivádějí zážitek z obdivování šperků do nových dimenzí. Do dokonalosti přivedené vnější i vnitřní prostory celého objektu v tyrolském městě Wattens zaujmou neuvěřitelně důsledným propracováním i těch nejmenších detailů. Fantastické instalace krystalů od umělců z celého světa jsou rozmístěny v 17 místnostech, doplňují je světelné a zvukové efekty a tematicky konzistentní (s krystaly spojené sochy a krajinné prvky) je i exteriér okolního parku. Krystaly však vše teprve začíná – během návštěvy postupně přibývají požitky z architektury, jídla i zábavy. Autorem celého konceptu je multimediální umělec André Heller.

 

Diamantové muzeum, Amsterdam (Nizozemsko)

Hlavním cílem jediného diamantového muzea v Evropě je vzdělávání veřejnosti. Založil ho profesionální brusič jménem Ben Meier a jeho prohlídka vede návštěvníka celým vývojem formování diamantů – od geologických procesů před třemi miliardami let, přes těžbu a zpracování, až po finální úpravy a tvorbu šperků. Svůj blýskavý jas zde představuje sada diamantových korun, kámen Rembrandt, diamanty vykládaný meč katana i netradiční dílo nazvané „Opičí lebka“.

 

Cooper Hewitt, Smithsonian muzeum, New York (USA)

Tato instituce nabízí především velmi široké spektrum originálních designových nápadů, a to nejen v jejich finální hmotné podobě. Přibližuje i tvůrčí proces, kdy k nahlédnutí otevírá i mnoho původních designérských nákresů a studií. Vystavené exempláře jsou oslavou inovativního ducha, materiálové různorodosti a pestrosti tvarů.

 

Muzeum šperků, La Bañeza (Španělsko)

Muzeum šperků je poctou tradičnímu lidovému umění, objevovanému v tvorbě španělských šperkařů uplynulých století. Zorganizováno je do sedmi místností a každá z nich je věnována jiným typům šperků, jako jsou dětské ochranné amulety, okrašlovací šperky pro podtržení krásy mládí, honosnější kusy na speciální události a několik tradičních designů medailonů i materiálů.

 

H. Stern exkurze šperkařskou dílnou, Rio de Janeiro (Brazílie)

Prohlídku funkčních dílen luxusního brazilského šperkařského domu je možné absolvovat v doprovodu zkušeného průvodce. Odborný výklad doplňuje fascinující vizuální zážitek, z jinak neviditelného světa soustředěné práce přeměny surových materiálů na vyhledávané klenoty.

 

Muzeum zlata, Bogota (Kolumbie)

Součástí tohoto mimořádně populárního muzea je jedinečná kolekce původních zlatých šperků z předkolumbovské éry. Náměty a tvary, vycházející z animistického náboženství, překvapují kontrastem jednoduchých linií a jemně zpracovaných detailů. Za pozornost stojí, mimo jiné, nádherné nosní šperky.

 

 

Další muzea

Evropa:

• Dalí·Drahokamy, Fiuguere (Španělsko)
• Muzeum šperků Iliase Lalaounise, Atény (Řecko)
• Hermitage, St Peterburg (Rusko)
• Muzeum korálů, Neapol (Itálie)
• Švédské korunovační klenoty v Královském paláci, Stockholm (Švédsko)

Mimo Evropu:

• Diamantové muzeum Harryho Oppenheimera, Ramat Gan (Izrael)
•  Světové muzeum šperků, Soul (Korea)
•  Muzeum umění, Boston (USA)
•  Královské muzeum šperků, Alexandrie (Egypt)
•  Muzeum drahokamů a šperků, Kapské Město (Jihoafrická republika)