Symbolika zlata v různých kulturách a tradicíchSymbolika zlata v různých kulturách a tradicích

Zlato je v historii lidstva všudypřítomným symbolem a způsobem uchovávání hodnoty. Tento vzácný kov měnil svůj význam v různých obdobích i regionech světa a žádný jiný kov neměl na vývoj lidstva tak rozhodující vliv.


Zlaté nugety

Různé kultury světa spojují zlato s univerzálními pojmy a hodnotami, jako jsou vitalita, život, zdraví, moudrost, světlo, ctnost, jednota a samozřejmě prosperita. Bohatství a luxus byly vždy spojeny s přítomností zlata, stejně jako s ním byly spojeny monarchie a aristokracie.

Zlato, chemická značka Au (z latinského aurum, což znamená „zářící úsvit“), je vzácný kov, který se již od starověku používá k výrobě šperků, mincí, soch, nádob a k dekoraci budov, pomníků apod. Zlato je odolné vůči oxidaci, korozi, kyselinám, rozkladu a nemění se ani při přímém kontaktu s mořskou ani sladkou vodou. Jediným způsobem, jak změnit vzhled zlata, je roztavit jej! Když lidé objevili odolnost žlutého kovu, začali jej považovat za symbol věčnosti a dokonalosti. 

Jeho vzácnost a estetické kvality z něj učinily ideální materiál pro vládnoucí vrstvy k demonstraci své moci a postavení.

Zlaté cihličky a mince

Zlato jako šperk

Ve většině starověkých kultur bylo zlato oblíbeno ve špercích a umění pro svou hodnotu, estetické vlastnosti, tvárnost a kujnost. Elektrum (přírodní slitina zlata a stříbra) používali Egypťané ve špercích od roku 5000 př. n. l. Zlaté šperky nosili muži i ženy v sumerské civilizaci kolem roku 3000 př. n. l. a zlaté řetízky byly poprvé vyrobeny ve městě Ur v roce 2500 př. n. l. Minojské civilizaci na Krétě na začátku 2. tisíciletí př. n. l. se připisuje výroba prvních šperků s řetízky a Minojci vyrobili obrovské množství šperků pomocí široké škály technik. Zlaté šperky měly podobu náhrdelníků, náramků, náušnic, prstenů, diadémů, přívěsků, špendlíků a broží. V Jižní Americe, v Peru, chavinská civilizace zpracovávala zlato podobně kolem roku 1200 př. n. l. a odlévání zlata zdokonalila společnost Nazca v roce 500 př. n. l. 

Římané používali zlato k osazení drahokamů a polodrahokamů, móda trvala až do byzantské éry a do zlata se osazovaly perly a drahokamy.

Egyptské hieroglyfy zobrazené na papyru

Platidlo

Na ražení mincí se poprvé použilo zlato koncem 8. století př. n. l. v Malé Asii. Mince nepravidelného tvaru a často s ražením jen na jedné straně byly obvykle vyrobeny z elektra (směs zlata a stříbra). První mince z ryzího zlata s vyraženými obrázky se připisují králi Kroisovi z Lýdie. Mykénská civilizace také používala zlaté mince, jakož i později Řecká a Římská říše, ačkoli stříbro bylo běžněji používaným materiálem. Jednou z nejznámějších zlatých mincí ve starověku byl římský bezant, zavedený za vlády císaře Konstantina, který vážil až 70 trojských uncí a platil od 4. do 12. století našeho letopočtu. 

Zlaté mince

Umění

Hodnota a krása masivního zlata z něj učinily ideální materiál pro obzvláště důležité politické a náboženské předměty, jako jsou koruny, žezla, symbolické sochy a votivní dary. Zlaté předměty se někdy pohřbívaly spolu s mrtvými jako symbol postavení zesnulého. Asi nejznámějším příkladem je takzvaná Agamemnonova maska, nalezená v Mykénách. V civilizaci Inků v Peru bylo zlato považováno za pot boha slunce Intia, z tohoto důvodu jej používali k výrobě všech druhů předmětů náboženského významu, zejména masek a slunečních kotoučů. Ve starověké Kolumbii bylo zlato podobně uctíváno pro svůj lesk a spojení se sluncem a ve formě prášku se používalo k zakrytí těla budoucího krále u bohatého korunovačního ceremoniálu, ze kterého vznikla legenda o El Doradu.

Jako dekorativní krytina se zlatý plát a plátkové zlato používá ke zdobení svatyní, chrámů, hrobek, sarkofágů, soch, ozdobných zbraní a brnění, keramiky, skla a šperků již od egyptských dob. Snad nejznámějším příkladem použití plátkového zlata ze starověku je posmrtná maska krále Tutanchamona. Zlato se používalo také jako nit a vtkávalo se do látek.

Zlatá Agamemnonova maska

Medicína

Zlato se díky své kujnosti, odolnosti a neměnnosti používá již více než 3000 let také v zubařství. Etruskové v 7. století př. n. l. používali zlatý drát k upevnění náhradních zvířecích zubů. Zlato se používalo i v medicíně, například Plinius v 1. století př. n. l. navrhoval, aby se zlato aplikovalo na rány jako obrana před „kouzelnými elixíry“. 

Padělání

Zlato, vzhledem ke své vzácnosti, se od nepaměti stávalo předmětem padělání. To vedlo již staré Egypťany k vynalezení metody k určení jeho ryzosti tzv. ohňovou zkouškou, kdy odebrali malý vzorek zlata a roztavili jej v malém kelímku se spoustou olova. Kelímek byl vyrobený z popela z kostí a během procesu vypalování absorboval olovo a jakékoli jiné základní kovy, takže zůstalo pouze zlato a stříbro. Stříbro se odstranilo pomocí kyseliny dusičné a zbylé čisté zlato se odvážilo a porovnalo s hmotností před roztavením.

Tavení zlata


Zlato v různých světových kulturách

Je zajímavé, že právě zlato bylo uznáváno (i uctíváno) prakticky na všech kontinentech a v mnoha kulturách již od pradávna. Lidé mu často připisovali magickou moc a rychle se stalo symbolem bohatství. 

 

Egypt

Starověcí Egypťané věřili, že zlato je pokrmem bohů, a tak jej používali při svých pohřebních obřadech. Lidé věřili v božskou sílu zlata až tak, že ho někdy jedli nebo pili jako způsob, jak se očistit nebo léčit. Mnohé hrobky faraonů měly krásné zlaté ozdoby a dary, dokonce i v sarkofágách mumií. Z nástěnných maleb dnes víme, jak Egypťané vyráběli zlato. Staří Egypťané přišli s mnoha technikami zpracování zlata, z nichž některé se používají dodnes, i když jsou rafinovanější.

Zlatá hrobka Tutanchamona

Irsko

Irové už dávno vyráběli náramky a náhrdelníky ze zlata (torky, gorgety a půlměsíc). Často je ukrývali hluboko v močálech a řekách jako dary keltským bohům. 

 

Afrika

I v mnoha afrických kulturách se často používalo zlato. Většinou na výrobu věcí, které by zdobily domy jejich náčelníků. Většina věcí vyrobených ze zlata sloužila k obřadům a byly často velmi komplikované. 

 

Asie

Hojně se zlato používalo ve výzdobě chrámů. Jedním z nejznámějších je Zakázané město v Pekingu, které má zlatý nábytek, dekorace, závěsy a další předměty. V Japonsku jsou také chrámy, které jsou od vrchu až po spodek pokryty zlatem. Bangkok v Thajsku je domovem Zlatého Buddhy, největší sochy na světě vyrobené z masivního zlata.

Socha Zlatého Buddhy v Thajsku

Indie

Zlaté šperky jsou odedávna důležitým aspektem indické kultury. Předpokládá se, že použití zlata ve špercích pochází ze starověké Indie, kde se považovalo za posvátný kov a často se používalo při náboženských rituálech a obřadech. Jednu z prvních zmínek o zlatě v indické kultuře lze nalézt ve starověkých hinduistických spisech, Védách. Tyto texty popisují zlato jako božský kov, který představuje Slunce, a v důsledku toho se často spojovalo s bohy. V hinduismu se věří, že zlato má silnou energii a je schopno očistit duši. Používalo se i při rituálech k uklidnění bohů a k přinesení štěstí a prosperity. 

 

Athény a Řím

V řecké tradici zlato evokuje slunce a veškerou symboliku spojenou s hvězdou dne: bohatství, plodnost, lásku, oddanost, domov světla, poznání. Apollón, bůh Slunce, nosil zlatá roucha a měl zlaté zbraně.

Zlato bylo převládajícím drahým kovem v dobách vlády Římanů. Rostoucí města a vzkvétající kultura Říma přitahovaly zručné řemeslníky, kteří vyráběli širokou škálu zlatých šperků (špendlíky, prsteny, přívěsky, náušnice, pokrývky hlavy). Historici předpokládají, že zvyk dávat zlatý prsten na znak manželství a závazku pochází z dob Římské říše. Postupem času Římané vyráběli ze zlata nejen šperky. Používali ho i na výrobu nádob, ozdob a jiných věcí pro domácnosti bohatých. Zlato bylo znakem bohatství. Až s příchodem křesťanství přestali pohřbívat své mrtvé spolu se zlatými šperky.

 

Jižní Amerika

Inkové, jedna z nejvyspělejších civilizací předkolumbovské Ameriky, připisovali zlatu velký význam. V jejich náboženství se zlato spojovalo s bohem slunce Intim. Inkové věřili, že Inti byl jejich předkem a že slunce bylo vyrobeno ze zlata. Zlato se jako takové považovalo za posvátný kov a často se používalo při náboženských obřadech a obětech bohům. Inkové také věřili, že zlato má léčivé vlastnosti a využívají jej při léčbě nemocí.

Kromě náboženského a symbolického významu se zlato využívalo i v každodenním životě, Inkové byli zruční obráběči kovů a používali zlato k vytváření složitých a krásných šperků, soch a jiných dekorativních předmětů. 

 

Zlato v náboženstvích

Bible má několik příkladů, kde má zlato různé významy. Když Izraelci vyrobili zlaté tele, klaněli se k němu jako k bohu. Takže zlato v tomto případě symbolizuje modlářství. Ale Mojžíš u Archy úmluvy také použil zlato. Většina křesťanů i Židů vzhlíží ke zlatému ráji v posmrtném životě. V Novém zákoně si zlato zachovává svou hodnotu a nachází se mezi dary, které dali mudrci malému Ježíši. V celé Bibli zlato a stříbro označují bohatství, královskou hodnost a božství.

V Koránu se považuje zlato za materiál z ráje. Někteří muslimští učenci však označují zlato za zakázané pro muže. Zákon šaría dokonce trvá na tom, že muslimové by si zlato neměli nechávat na spekulace nebo budoucí hodnotu. Namísto toho je zlato obyčejnou měnou. 

Podle bahájské víry a spisů zlato představuje čistotu a duchovní bohatství. Bahájská historie popisuje zlato obrazněji než materiální kov. Čištění kovu v ohni je podle nich metaforou, která naznačuje proces duchovní dokonalosti.

Podle hinduistů zlato pročišťuje. Vzácný kov je symbolem bohatství, moci a moudrosti. Pokud vám někdo daruje zlato, přeje vám prosperitu a dobré zdraví. Kvůli kráse zlata si ho někteří hinduisté spojují s ženskostí.

Malé zlaté cihličky

 

S čím si národy spojují zlato?

  • V Americe zlato znamená jas a peníze.
  • Číňané zobrazují zlato jako odstíny žluté.
  • Pro Brity je zlato symbolem koruny, království a královské hodnosti.
  • Mexičané používají zlato ke zdobení svých katedrál.
  • V Japonsku je zlato symbolem bohatství, síly a moci.
  • Pro Francouze, kteří jsou známí svým smyslem pro módu a krásu, představuje zlato lehký luxus a dekoraci.
  • Ve většině zemí Evropy zlato odkazuje na harmonii, solidaritu a sílu. Evropská vlajka má zlaté barvy, které svým členům připomínají, že jejich bohatství a moc závisí na jednotě.


20.02.2023


Další články