Proč je růžové zlato tak populární a jak se vlastně vyrábí?Proč je růžové zlato tak populární a jak se vlastně vyrábí?

Růžové zlato si podmanilo nejedno srdce. Víte, co v sobě ukrývá, odkud se vzalo, a proč je už déle na výsluní?

Růžové zlato nelze v žádném případě považovat za novinku. Jeho popularita aktuálně sice zažívá jeden ze svých vrcholů, ale ten není ani zdaleka prvním. Během různých dekád ostatních dvou století se šperky v tomto odstínu jemné elegance dostaly vícekrát do popředí zájmu veřejnosti.

 

Šperky z růžového zlata

 

Co je růžové zlato? A je to vlastně zlato?

 

Snad každý ví, že ryzí zlato je nezaměnitelné, intenzivní tmavě-žluté až oranžové barvy. Kde se tedy vzal ten narůžovělý nádech a lze kov této barvy vůbec s čistým svědomím nazývat zlatem?

Stoprocentně čisté, 24karátové zlato se ve šperkařství nepoužívá, neboť jeho fyzikální vlastnosti nejsou pro účely výroby a nošení šperků zcela vyhovující. Je příliš měkké a šperky z něj by se snadno znehodnotily. Šperkaři proto raději sahají po slitinách.

Hodnota, čili vlastně poměr čistého zlata ve slitině, se udává v karátech (K). Například 18karátové zlato obsahuje 18 dílů zlata a 6 dílů jiných kovů, což je tedy 75 % zlata. Kovy, které se do zlatých slitin přidávají, jim dodávají pevnost i barvu. Běžnými příměsemi jsou stříbro, měď, zinek, platina, palladium, nikl, kadmium a hliník.

Růžové zlato je zpravidla kombinací zlata a mědi, někdy i s menším obsahem stříbra. Právě díky mědi je výsledný produkt z tohoto kovu trvanlivý (měď je vskutku jedním z nejodolnějších kovů) a nabývá i svou neodolatelnou barvu. Růžové zlato bývá 12 až 18karátové a proto jej lze zlatem bez obav nazývat.



 

Ztrácí růžové zlato časem lesk?

Chemickou reakcí se vzduchem některé kovy postupem času přijdou o část svého lesku, ba někdy se na jejich povrchu mohou objevit i ošklivé tmavé skvrny, vypadající jako nános špíny.

Dobrou zprávou je, že u růžového zlata se to nestává.

K čemu dochází, a zde je třeba zdůraznit, že po opravdu dlouhých letech nošení, je tmavnutí růžového nádechu. Není však způsobeno zmíněnou reakcí se vzduchem, ale přirozeným tmavnutím mědi. Nejde v žádném smyslu o znehodnocení, spíše o přidanou hodnotu a takové šperky bývají právě kvůli této kvalitě cíleně vyhledávané.

 

Tři prsteny ve žlutém zlatě, růžovém zlatě a bílém zlatě

 

Původ v carském Rusku

Kdo růžové zlato vymyslel není známo, ale ví se přesně, kdo ho proslavil jako první. Byl to renomovaný petrohradský klenotník a carův dvorní dodavatel jménem Carl Fabergé. Ten vytvořil v období let 1885 - 1917 sérii šperkařských skvostů ve tvaru velikonočních vajíček. Proslavily se kvalitou provedení, technickou sofistikovaností a uměleckou hodnotou. A právě na některých z vajíček použil i, od té doby už světoznámé, růžové zlato. Z toho důvodu i historické zdroje někdy označují tuto slitinu jako „ruské zlato“.

Zlatníci pozdní viktoriánské éry si růžové zlato velmi rychle osvojili, zejména v kombinaci s modrým safírem vytěženým v části Indie ovládané Brity. Typický odstín slitiny viktoriánského šperku byl více měděný, jak vidno v dnešních produktech.

V desetiletí přebytku a opulentního životního stylu dvacátých let minulého století se dámy rády nechaly unést luxusními, elegantními šperky, a také proto tato éra přála designérské kreativitě. Teplo a feminita růžového zlata nemohly zůstat opomenuty a jedním z dominantních tvůrců byl v tomto ohledu Cartier.

Vystřízlivění po krachu na Wall Street přineslo obrat směrem k střídmější estetice Art Deco, která se vyznačovala monochromatickými barvami, jednoduššími tvary a ve šperkařství favorizováním platiny. Ta však začala být během Druhé světové války považována za strategickou surovinu a omezení jejího používání vedlo k renesanci zlata.

Retro sentiment, podporovaný novými technologiemi, vyústil do spojení růžového zlata se žlutým a bílým v jediném šperku – jasnějším, blýskavějším a plném odvážných barev. Růžová nabrala více planoucí nádech broskve a při volbě kamene byl safír nahrazen červeným rubínem.

 

Moderní růžový boom

Současná obliba růžového zlata nevychází pouze z jeho schopnosti delikátně doplňovat barvu lidské pokožky, jemně romantického ladění, či reminiscence zašlých časů luxusu. Přispěl k ní i širší estetický fenomén posledních let – prudký vzestup zlatoružovej barvy ve světě módy.

Projděte se po módním bulváru kterékoliv ze světových metropolí a v jednom z výkladů zaručeně objevíte tuto subtilní, ale i přesto svým způsobem pronikavou barvu. A podle agentury WGSN, monitorující módní trendy, to byly pochopitelně právě šperky, u kterých se zlatoružová v roce 2012 vynořila a nabrala kurz.

Následovaly módní mola, Jimmy Choo a Cavalli, spolu s nimi interiéroví a kuchyňští designéři, později se přidaly Apple a jejich iPhone 6S, 6S Plus, 7, 7 Plus a dokonce i počítač Macbook. Barva růžového zlata neunikla ani automobilce Seat, která představila model Seat Ibiza z roku 2017 v této ikonické barvě. K čemu mělo, podle odborníků na trendy, dojít poté, mělo být postupné „ochlazování“ a zánik trendu.

Pero v barvě růžového zlata
 

Jenže u zlatorůžové se mýlili. Naopak trend nabral na síle a, pravděpodobně díky generační skupině „milleniálů“, se tato barva stala pop kulturním úkazem, ne-li rovnou vizuální definicí doby. Růžové víno, film Grandhotel Budapešť Wese Andersona, vintage nábytek na Instagramech celebrit a růžová najednou přestala být zesměšňována, či ztotožňována s kýčem.

Vliv této podmanivé barvy dokonce do jisté míry přesáhl svět módy. Tím, že v ní vznikají i designové kusy pro muže, se stala genderově neutrální, napomáhá bourání stereotypů a její romantická kontra je ještě účinnější na pozadí hrubosti, tak často vnímané ve veřejných projevech společensko-politického života.

Zda tu zůstane nastálo a stane se pověstnou „novou černou“ ukáže čas, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že ani zlatorůžová nikam neodchází.

 


18.09.2019 |


Další články