Přírodní zlato – zajímavosti o medu a včelách

Všechna pozoruhodná fakta o jednom z nejužitečnějších druhů hmyzu a jeho chutném a zdraví prospěšném produktu.

Med je výsledkem tvrdé, poctivé, nikdy nekončící práce. Provádí ji celé společenství včel a začíná dlouhými hodinami strávenými sklizní sladkého nektaru. Ten usilovné dělnice následně zpracují v úlech na finální produkt – sladkou a nutričně bohatou hustou hmotu sytě žluté barvy. Ale zlatavá barva není jediným atributem, který činí med hodným přirovnání s nejdražším kovem. Unikátnost složení, nereplikovatelnost výrobního procesu a relativní vzácnost výskytu v nejčistší formě jsou dalšími znaky exkluzivity, jaké v přírodě nacházíme jen zřídka.

Nálezy prvních hliněných nádob sloužících k chovu původně divokých včel pocházejí z oblastí severní Afriky a jejich původ se datuje 10 000 let do minulosti. Domestifikace tohoto fascinujícího hmyzu tak nastala zhruba ve stejnou dobu jako u ostatních hospodářských zvířat a patří k prvním druhům, se kterými naši předkové navázali harmonický, symbiotický vztah. Význam včel pro hospodářství přitom daleko přesahuje produkci medu, vosku či propolisu. K hlavním úkolům včel patří opylování hospodářsky a ekologicky důležitých rostlin a podle odhadu jsou zodpovědné až za třetinu veškerého opylování v ekosystémech.

Jedna kolonie včel, obývající společný úl, obvykle obsahuje 20 000 a více jedinců. Každá medonosná včela nalétá za hodinu kolem 25 km a za den navštíví do 2000 květin. Aby se vůbec udržela ve vzduchu, její pohyby během letu vyžadují frekvenci 15 000 kmitů křídel za minutu.

Aby přežilo celé včelstvo, musí za sezónu vyprodukovat kolem 30 kg medu. Jedna včela ho přitom přinese jen asi 1/12 čajové lžičky a četnost populace se proto stává pro včely klíčovým faktorem. Kladení vajíček je výsadou královny. Ta vylétá z úlu jen jednou za rok na asi 20 dní, během kterých musí dojít k jejímu oplodnění trubci. Jejich počet se pohybuje od 12 do 15 a zajišťuje vysokou genetickou diverzitu potomstva. Trubci krátce po oplodnění uhynou. Po úspěšném návratu do úlu dokáže královna snést až 2000 vajíček denně.

Organizace uvnitř úlu je také plně podřízena cíli bezpečného množení. Teplota v úlu je stabilních 35 °C po celý rok a včely v něm udržují pořádek. Podíl narozených trubců (15 %) a včel dělnic je „manažován“ včelami samotnými a závisí na nutričním složení potravy dodávané larvám. Známým pojmem je takzvaná „mateří kašička“, tedy nejvýživnější dostupné krmivo, kterého se během celého larválního vývoje dostává jen budoucí královně. Vyroste z ní tak nejsilnější jedinec a může se zhostit role udržovatelky rodu.

Všechny tyto aktivity se včelám daří koordinovat i díky vyvinuté formě komunikace formou pohybu, označovaného také jako „tanec“.

Hlavní produkt včel má trvalou pověst chutné a výživné potraviny s více benefity pro lidské zdraví.

Nektar sklizený z květin, bohatý na cukr, včela nejprve ukládá v „medovém“ žaludku, odděleném od toho potravinového. Vejde se do něj asi 40 mg nektaru a tvoří 50 % hmotnosti včely. Působením silných enzymů dochází již v těle včely, která nektar sbírá, k prvnímu štěpení sacharózy na glukózu a fruktózu. Po takovém trávení a návratu do úlu včela nektar vyvrhne, aby jej mohly následně zkonzumovat i jiné včely. Potrava takto postupně projde několika fázemi trávení a dojde také k odpaření značné části vody, čímž med získává svoji konzistenci. Hotový med včely uskladňují v plástvích.

Barva a aroma medu jsou výsledkem působení externích faktorů jako druhová rozmanitost rostlin, ze kterých včely sbíraly nektar či počasí během sezóny. Tmavší a aromaticky výraznější druhy medu vznikají při sklizni nektaru z rostlin jako bambus nebo eukalyptus, bledší například z akátu.

Unikátní biochemické složení medu může bohužel v některých případech znamenat i zdravotní rizika. Stává se, že vyvolává alergie, vzácněji se objevují i případy kontaminace medu toxickými prvky a zbytky antibiotik používaných v zemědělství. Obezřetnost je namístě i při podávání medu velmi malým dětem.

Příznivé zdravotní účinky medu jsou podle výzkumů nejvyšší u medu z jetele, citrusů a bavlníku. Lepší je také, když včely nektar sbírají z květů více druhů rostlin. Správným skladováním na chladném a tmavém místě se účinné látky v medu uchovávají, a naopak, ztrácejí se při zahřívání. Med se zpravidla nekazí, ale pokud se do něj dostane vlhkost může dojít k dodatečné fermentaci cukrů. Nepasterizovaný med má také většinou vyšší podíl antibakteriálních látek, antioxidantů a zbytků protizánětlivě působícího pylu.

Hojnému výskytu se včely těší v mytologii starověkého Řecka. O filozofovi Platónovi se traduje, že mu ještě v kolébce na ústech přistál celý roj. Bájný Ikaros měl zase včelím voskem přilepena svá slavná křídla. Včely a jejich sladký produkt jsou také předmětem Ezopových bajek. Med byl také posvátným pokrmem při rituálech uctívání efezské bohyně Artemis a filozof Pythagoras věřil, že duše moudrých a vynalézavých lidí přecházejí po smrti do včelích těl.

Keltové včely považovali za okřídlené posly mezi světy, pro Egypťany včela představovala duši a v pohanských kultech kontinentální Evropy byly včely tvory s přístupem do nebe. Včelí božstva jsou známá ze severské mytologie, z Indie i mayské kultury. Křesťanská víra má několik svatých patronů včel a včelařů, podle Koránu dostávaly včely instrukce přímo od boha a med je také důležitou součástí pokrmů při židovských religiózních obřadech.

K nejznámějším příkladům včel jako symbolu vysoké pracovní morálky patří erb jednoho z největších industriálních center 19. století, anglického města Manchester. Roj včel v něm přelétá nad zeměkoulí, což jasně říká, že pilnou prací lze dobýt svět.

Moderní populární kultura kromě kladných povahových rysů tradičně spojovaných se včelami upozorňuje také na jejich kritickou úlohu v ekosystémech a na problematiku jejich ohrožení. Srdce nejen těch nejmenších si získal animovaný film Pan Včelka, který trefně poukazuje na případné hrozby spojené s vyhynutím medonosných včel. Knižní bestseller Příběh včel je zase poutavou knihou o několika generacích včelařů přibližující důležitost funkce opylování.