Pět jazyků lásky

Jazyky lásky jsou pro zdravý partnerský život vitálně důležité. Porozumět jim a naučit se je ovládat váš vztah nejen upevní a zpříjemní, ale také pomůže harmonicky překlenout každou jeho náročnější fázi.

Podstata Chapmanových myšlenek je velmi jednoduchá – vztahy se rozvíjejí správným směrem, pouze pokud se partneři navzájem znají a rozumí si. Každý jednotlivec lásku přijímá, rozdává a prožívá odlišně. Klíčem k porozumění se proto podle Chapmana stávají vnímání, pochopení a vstřícnost k očekáváním, či potřebám toho druhého. Pouze tak lze natrvalo úspěšně prohlubovat citové vazby, uskutečňovat každodenní drobné, ale důležité skutky laskavosti, předvídat a zohledňovat reakce partnera i předcházet zklamáním a zraněním citů.

Rozdíly v prožívání lásky se autor snaží zachytit a vysvětlit kategorizací do pěti skupin, které nazývá jazyky lásky. Pro každý z nich jsou typické jiné touhy, nároky na partnera, emoční projevy, či formy komunikace. Identifikace, porozumění a alespoň částečné zvládnutí jazyka vašeho životního partnera je pak cestou ke stabilnímu a harmonickému soužití.

Připisuje váš partner větší význam slovům, ať už jsou vyslovená nebo napsaná? Lidé, kteří tíhnou k verbálním ujištěním a projevům lásky, nacházejí posilnění v komplimentech a otevřeném uznání. Ocenění, které v explicitním slovním vyjádření hledají, si často spojují s empatií, soucitem a prohloubením intimity. Pokud se jim dostává potřebné množství slov uznání, nabývají pocit vyšší jistoty a vnitřního klidu.

Při komunikaci s partnerem s potřebou slovních ujištěni byste měli dbát na to, aby to, co říkáte, mělo vždy potřebnou váhu. Slova snadno ztratí zamýšlený význam nejen tehdy, když jim neodpovídají vaše činy, ale i tehdy když si nedáte pozor na formulaci, tón, či dikci (důraz na konkrétní výrazy). Svou roli sehrává i řeč těla, okolnosti a přítomnost jiných lidí (ta může být někdy žádoucí více, jindy méně).

Snad ještě silnějším intimním pojivem než slova jsou doteky. I když přímo nevyjadřují myšlenky, jsou nespornými znaky citové náklonnosti. Intenzivní vnímání polibků, držení za ruce a tulení se, nás provází už od dětství. Přímý dotyk pokožky na pokožku iniciuje v lidském těle biochemickou reakci v podobě zvýšené produkce hormonů dopaminu, serotoninu a oxytocinu – všechny tři bývají označovány také jako „hormony štěstí“. Speciálně oxytocin plní významnou funkci při vytváření a prohlubování fyzické vazby mezi matkou a dítětem v prvních letech života. Potřeba tohoto druhu kontaktu nevymizí u většiny z nás ani v dospělosti. Někteří jí však mají přirozeně více než ostatní.

Touhu po fyzickém dotyku netřeba přitom nutně interpretovat jako zvýšenou sexuální žádostivost, i když ta může být také jednou z charakteristik tohoto druhu jazyka lásky. Dotyky spíše přinášejí utišení, relax nebo povzbuzení.

Dary jsou relativně přímočarým jazykem lásky. Ti, co jím „mluví“ se cítí milovaní, když dostávají „vizuální symboly lásky,“ jak je nazývá Chapman. Pokud je obava z povrchnosti prvním, co vám při zmínce o darech milované osobě přijde na mysl, vězte, že není na místě. Více než na peněžní hodnotě záleží na symbolice, přičemž se cení hlavně energie a kvalita myšlenkového procesu, které jste do výběru dárku vložili.

Smysluplnost daru není důležitá jen z praktických důvodů, ale zejména jako signál, že o partnera projevujete autentický zájem. Dali jste si námahu s tím, abyste zjistili, co mu chybí, co potřebuje, co ho trápí a čím byste mu mohli usnadnit život. Dar se stává i jakýmsi hmatatelným důkazem lásky, který právě tento typ osoby potřebuje. Několik menších, či vlastnoručně vyrobených věcí může mít o vašich citech mnohem vyšší vypovídací hodnotu než drahý, ale neosobní dar.

Dary dávejte často a přemýšlejte o jejich vhodnosti a výstižnosti. Snažte se nezapomenout na žádný partnerův svátek, nebo společné výročí.

Typickým příkladem jsou domácí práce, ale k prohloubení vztahu přispějí i:

- otevírání dveří,

- pomoc při oblékání,

- koupě partnerovy oblíbené maličkosti při nákupech v potravinách,

- péče v nemoci,

- pomoc při plánování (například dovolené),

- snídaně do postele.

Vždy přemýšlejte, jak byste mohli zlepšit kvalitu partnerova života, snažte se předvídat jeho potřeby, zapamatujte si všechno, na co si stěžuje a snažte se za každou cenu dodržet své sliby. Pozor si také dejte na to, abyste při provádění laskavostí nedávali příliš často přednost někomu jinému než partnerovi. Vaše pomoc by však zároveň měla mít své hranice, aby se zachovala určitá rovnováha. Nemusíte vyhovět každému vrtochu ani se v úzkostlivých obavách snažit číst všechny partnerovy myšlenky.

Dobrým přístupem k tomu, jak ovládnout tento jazyk, je zapracovat do každého dne několik hodnotných momentů o samotě s partnerem. Společné jídlo, posezení na terase, ranní rozcvička ve dvojici, nebo večerní relax při svíčkách jsou ideální. Sdílení denního rituálu, usínání vedle sebe, či pravidelné procházky jsou stejně vhodné.

Snažte se, vždy když je to možné, udržovat s partnerem přímý oční kontakt a často se zajímejte o jejich citové rozpoložení. Dělejte si mnoho společných plánů – víkendy, dovolené, návštěvy, kulturní akce – a diskutuje o nich. Čas strávený doma může být stejně hodnotný.

Rozptýlení, nepozornost a oddalování společných aktivit jsou tímto typem partnerů vnímány velmi negativně. Velmi je také zraňuje, když přijdou na to, že je neposloucháte, nebo věnujete pozornost něčemu jinému, když oni mají dojem, že váš čas v tom momentě patří jim.