Perly v hlavní roli

Perly jsou šperkem, který nevyšel z módy ani po více jak tisíce let. Tyto kouzelné skvosty jsou jedním z nejkrásnějších prvků, které se ve špercích nacházejí. Jejich kouzlu podlehly i největší ikony jako jsou Coco Chanel, či Marylin Monroe, které jim pravidelně dělaly společnost jako doplněk těch nejluxusnějších šatů. Odkud pocházejí a proč jsou perly vlastně tak cenné? 

Původ perly

Ve zkratce by se dala perla definovat jako jeden z nejstarších drahokamů, který se těší oblíbenosti už více jak tisíc let. Jsou výjimečné nejen svým vzezřením, ale zejména tím, že jde o drahokam, který se vyvíjí uvnitř živého organismu. Z tohoto důvodu se perly netěží, ale hledají. Právě v tom spočívá jejich vzácnost a jedinečnost. Perly vznikají v ústřici, anebo v lastuře. Rozdíl mezi nimi je v počtu vyprodukovaných perel. Dokud je jich v lastuře asi pětadvacet, v ústřici jsou jen dvě. V momentě, kdy do jejich vnitřku vnikne cizí předmět, zaujmou obranou reakci, kterou je vylučování perleti a obalování tohoto předmětu. Ve výsledku to poznáme jako dokonalou, kulatou perlu. Cizím předmětem může být například zrnko písku, úlomek perletě, nebo cokoliv jiného.

Kultivace perel

V případě, že nejde o přírodní, ale o umělé vypěstované sladkovodní perly, tzv. „kultivované perly“, do vnitřku ústřice, nebo lastury se implementuje malý kousek tkaniva z jiné ústřice. Při mořských perlách se většinou vkládá opracovaná část mušle ve tvaru koule s kouskem části ústřice. Postupem času se na vrstvu perleti nabaluje tento cizí předmět, a tím vzniká perla. Délka tohoto procesu závisí od druhu měkkýše, který ji produkuje, a zpravidla od 6 měsíců do několika let.

Právě díky kultivaci se staly perly levnějšími a široce dostupné. V současnosti se v klenotnictví vyskytují zejména kultivované perly, najít pravou přírodní perlu je spíš raritou. Je to právě z důvodu jejich vzácného výskytu a skutečnosti, že jejich hledání je spojené s velkým nebezpečím.

Barva a tvar perel

Pod jménem perla si jako první představíme bílý, kulatý a lesklý drahokam. Perly však poznáme také v jiných formách, například ve tvaru slzy, nebo oválu. Stejně ani jejich barva není vždy bílá. Dalšími barvami, které se ve špercích vyskytují nejčastěji jsou smetanová, růžová, šedá, modrá nebo i černá. Jestliže má perla navíc tzv. „orient“ patří mezi cennější než bez něho. Jde o barvu, která se označuje jako „duha barev“.

Nejpodstatnějším faktorem ovlivňujícím konečnou barvu perly je genetika, konkrétně barva mušle. Významnou roli však mohou hrát i kvalita vody, přísun nutrientů a zdraví ústřice, či lastury.

Co označuje jejich cenu?

Tak jako diamanty, stejně jako perly, jsou jedinečné a bezkonkurenční. Jejich hodnota závisí na více faktorech. Jedním z nich je tvar – čím je perla asymetričtější, tím je jejich hodnota vyšší. Jakékoliv viditelné nesrovnalosti ve svém tvaru snižují jejich hodnotu, a proto se takové perly využívají zejména ve stříbrných špercích.

Dalším ukazatelem je jejich barva. Mezi nejdražší perly se řadí ty ve zlaté barvě, nebo perly s růžovým povrchem. Při ceně je také rozhodující i to, odkud perla pochází. Mořské perly mají zpravidla vyšší hodnotu než ty říční, a kombinují se proto spíše s diamanty.

Velmi důležitá je také kvalita perleti a povrchu perly. Jelikož krásu perly odráží hlavně světlo a lesk, na jejím povrchu se dá zjistit, do jaké míry je perla kvalitní. Když je příliš tenká, anebo se vyznačuje špatným perlový vrstvením, hned se to projeví na její nedokonalosti.

Na to, aby perly neztratily svůj lesk ani po letech, je potřebné pravidelná péče. Vzhledem k tomu, že jsou v porovnání s ostatními drahokamy o něco měkčí, vyžadují si také opatrnější zacházení. Jste už majitelkou tohoto výjimečného šperku? Přečtěte si také jak se starat o perly.

Formální hodnocení a stupňování kvality čtyř hlavních druhů perel zohledňuje tvar, lesk, sílu zrcadlení (čím vyšší, tím lepší), absenci skvrn na povrchu, vzájemnou vzdálenost vrstev perleti (čím hustší jsou, tím lépe) a soulad s ostatními perlami téhož typu.

Systém označení kvality využívá kódy sestávající z velkých písmen abecedy (AAA, AA, AB, A+, C a podobně). Nejkvalitnější perly každého druhu však mají své specifické slovní označení:

Jihomořské perly – Nejvyšší stupeň / Drahokam (Top Grade / Gem grade)

Tahitské perly – Nejvyšší stupeň / Drahokam (Top Grade / Gem )

Perly Akoya - Hanadama

Sladkovodní perly - Freshadama

Druhy perel

Podle regionu původu a typu ústřice nebo lastury se perly formují do určitých typických podob, podle kterých se i dělí.

Perly Jižních moří

Jihomořské perly jsou produktem největší ústřice využívané pro tento účel – Pinctada maxima. Mívají průměr až do 30 cm a objevují se ve dvou barvách, bílé a zlaté. Perly rostou 3 až 4 roky a nejvíce se jich vyprodukuje na severozápadním pobřeží Austrálie a na Filipínách. Barva perel je bílá, slonovinová a do stříbrna, zlaté varianty mají tmavší odstíny zlaté a šampaňského. Tvary jsou pravidelné, s velikostí 8–15 mm.

Tahitské perly

Tyto perly pocházejí z černých ústřic, a proto jsou jejich přirozené odstíny tmavší, v rozsahu od šedé, přes černou, až po tmavozelenou podobnou té na peří pávů, či lilkově fialovou. Mohou mít celou řadu různých symetrických i asymetrických tvarů, ale těch nejvíce ceněných, dokonale kulatých je asi jen 5 %. Každá taková ústřice za život urodí jednu nebo dvě, v průměru 8–18 mm velké perly. Pocházejí z vod Francouzské Polynésie, v současnosti i z Panamy a Mexika.

Perly Akoya

Ústřice produkující tento druh perel musí být alespoň 3 roky staré předtím, než je do nich možné implantovat „iritant“ (cizorodou látku), který se stane zárodkem budoucí perly. Škála barev se pohybuje od bleděmodré po tmavomodrou, s množstvím tónů šedé. Je zvykem je i bělit, kdy získávají světlejší nádech světle růžové a zlaté. Velikost je 3–10 mm a rodí se v Číně, Japonsku, Vietnamu, Austrálii a Thajsku.

Barokní perly

Tímto názvem se označují perly nepravidelných tvarů způsobených určitým defektem během období růstu. Mohou být mírně oválné, stlačené, ohnuté nebo s hrbolky. Příčinou těchto deformací bývá často rozklad organického materiálu uvnitř ústřice. Vznikají při něm plyny, které pronikají mezi vrstvy perleti a tvoří neobvyklé tvary.

Sladkovodní perly

Jak již název napovídá, tyto perly se formují v lasturách žijících ve sladkých vodách řek a jezer. Jejich velikost je přímo úměrná času strávenému ve vodě, barevně převládají bílá a pastelové odstíny. Největším producentem je Čína, obec jménem Liusa má údajně více než 2 500 farem, a některé lastury dokáží za život přinést i nad 100 perel.

Zájem o perly a jejich využití na zkrášlení zevnějšku jsou staré jako lidstvo samo. První byly pravděpodobně objeveny při hledání potravy podél mořských břehů. Perly jsou součástí historických artefaktů ze všech koutů světa, jedním z nejstarších je sarkofág perské princezny datovaný do roku 240 př.n.l. O pár století později římský císař Julius Caesar uzákonil, že perly mohli nosit pouze příslušníci vládnoucích společenských vrstev.

Prvními z center obchodu s perlami se staly kraje kolem Perského zálivu, kde se přirozeně vyskytovaly ve větších množstvích. Jako důležitá obchodní komodita postupně získávaly na významu a jejich zdroji se stala pobřeží Srí Lanky, Jižní Indie a regionů kolem Rudého moře. Po objevení Ameriky nastal v Evropě „Věk perel“. Zaplavily ji totiž podmanivě krásné perleťové kuličky ze střední i jižní Ameriky a z oblasti delty Mississippi. 

Až do 20. století byl hlavním způsobem získávání perel lov, tedy volné potápění se do hloubky až 30 metrů pod mořskou hladinu, dnes považováno spíše za extrémní sport. U sladkovodních ložisek to bylo snazší, ale ta si měla ve zvyku přivlastnit šlechta pro svou vlastní spotřebu. Přirozeně formované perly jsou dnes vzácností, neboť téměř úplně vymizely. Jejich kvalita také závisí na čistotě mořské vody a stabilitě teplot. Šperky, které obsahují naturálně vytvořené perly, jsou předmětem extrémně vysokého zájmu a jejich ceny jsou obrovské.

První kultivovanou perlu dal světu kolem roku 1895 britský biolog William Saville-Kent, tehdy působící v Austrálii. Japonec Kokichi Mikimoto pak technologii kultivace aplikoval komerčně. Jeho úspěch převrátil svět obchodu s perlami naruby, výsledkem čehož počátkem 20. století drasticky klesly i jejich ceny a Mikimoto musel konstantně čelit obviněním, že jeho perly nejsou „pravé“. V roce 1935 již Japonsko produkovalo 10 milionů kultivovaných perel (Akoya) ročně. Zemi vycházejícího slunce patří prvenství i v cílené kultivaci sladkovodních perel, která začala v roce 1916 na jezeře Biwa.

Perly jsou jediným drahokamem pocházejícím přímo ze žijícího organismu, na rozdíl od drahých kamenů, které mají společný původ v zemské magmatu.

I když tak možná na první pohled nevypadají, každá perla je jedinečná. Rozdíly ve velikosti, barvě či tvaru mohou být jen nepatrné, ale každá perla je v jistém smyslu jediná svého druhu.

Studie druhu Pinctada margaritifera ukázaly, že největší a nejkvalitnější perly produkují jedinci do 18 měsíců života.

Všechny druhy perlorodek jsou do třetího roku života samci, až pak se transformují na samice. Výjimečně však mohou mít i oba typy pohlavního ústrojí současně.

La Peregrina (špan. „nesrovnatelná“) je často považována za nejkrásnější perlu vůbec. Má tvar malého vajíčka, rozměry 17,90 x 25,50 mm a za sebou pestrou 550 letou minulost. Patřila britské královně Mary, Napoleonovi i Elizabeth Taylorové.

Cartier Fifth Avenue Mansion v New Yorku byl údajně získán Pierrem Cartierem výměnou za perlový náhrdelník v hodnotě milionu dolarů plus 100 dolarů v hotovosti. Druhou stranu transakce tvořil železniční magnát, jehož manželka se do perel slavné značky zamilovala.

Nejdražší perla na světě je ceněna na 100 milionů dolarů. Má 66 centimetrů a 34 kilogramů. Objevila se v roce 2016 poté, co vyhořel dům jistého Filipínce. Ten si ji podle vyjádření ukrýval pod postelí jako talisman pro štěstí.

K nejunikátnějším se řadí perly Conch z perlorodky nazvané Královnina lastura, velkého a jedlého mořského šneka žijícího v Karibském moři. Kultivace tohoto druhu se nedaří kvůli neobvyklému tvaru mušle, v níž jsou šneci ukryti příliš hluboko. Tyto perly jsou tak pouze vedlejším produktem lovu za primárním účelem konzumace. Perly nádherné růžové barvy se nacházejí pouze v jedné z 10 000 lastur a pouze 10 % z nich je využitelných ve šperkařství.

Perly nesplňující šperkařské standardy jsou rozdrceny na prach a dále zpracovány v kosmetickém průmyslu jako součást přípravků na ošetření pleti.

Podle National Geographic byla úmrtnost lovců perel na přelomu 19. a 20. století šokujících 50 %. Přispívaly k tomu problémy spojené s překonáváním tlaku i útoky žraloků. 

Kleopatra chtěla podle známé legendy vyvolat dojem u Marka Antónia, a tak mu slíbila nejdražší hostinu, jakou kdy zažil. Aby dodržela své slovo, rozdrtila ve sklenici s vínem jednu ze svých perel a následně nápoj na jediný doušek vypila.

Romantičtějším symbolem lásky se stala perla na Tahiti, kde se podle mýtu objevil bůh Oro, patron míru a plodnosti, aby princezně z ostrova Bora Bora nabídl obrovskou černou perlu, jako projev svých citů.

Staří Řekové perly asociují s bohyní lásky Afroditou, která se zrodila z mořských vln úplně nahá s výjimkou perlového náhrdelníku na krku.

Čínská tradice vzpomíná, že perly se formovaly v hlavě mýtického draka, a když dorostly, drak je držel mezi svými zuby. Kdo chtěl perly získat, musel tak nejprve skolit draka. V čínské kultuře jsou proto perly symbolem odvahy.

“Neházejte perly sviním“ se píše v Bibli a pro západní svět tak perly reprezentují všechno vzácné, čím se nesmí plýtvat. Slovní spojení „perly moudrosti“ také označuje cenné nadčasové rady do života. Ikonický obraz Johannese Vermeera Dívka s perlovou náušnicí je zdrojem fascinace a nové umělecké inspirace již po staletí.