Jak se z minerálu stane drahokam?

Pod slovem drahokam si každý představí vzácný drahý kámen, který je mimořádně krásný, lesklý a poutá svými barvami. Nicméně, ne všechny minerály jsou zároveň drahokamem nebo polodrahokamem. Jak se z některých minerálů staly drahokamy? Kdo určuje jejich „cenu“ a proč jsou tak vzácné? 

Mezi základní charakteristické vlastnosti drahokamů patří:

• Vzácnost výskytu - v přírodě jsou velmi vzácné, což jim dodává na hodnotě
• Krystalová struktura - mají pravidelný geometrický tvar
• Tvrdost - vyznačují se vysokou tvrdostí podle Mohsovy stupnice (7 a více)
• Optické vlastnosti – jsou průhledné až propustné pro světlo, vykazují charakteristický lesk a odstín barvy. Vzácností je i paprsková disperze (duhové barvy)
• Chemická odolnost - jsou stabilní, odolávají chemikáliím i povětrnostním vlivům

Mezi nejznámější drahokamy patří diamant, smaragd, akvamarín, rubín, safír či opál. Těží se například v říčních a mořských náplavách, nebo se získávají přímo z mateřské horniny. Tyto kameny se následně upravují broušením a leštěním. 

Nejznámější drahokamy: TOP 5 drahokamů

Existují desítky světoznámých drahokamů, ale ty nejznámější jsou diamant, rubín, safír, smaragd a alexandrit. Těchto 5 drahokamů patří k těm nejvzácnějším a nejcennějším, které gemologická obec obecně pokládá za skutečné drahokamy. Vděčí za to ojedinělému výskytu, nevídané kráse, vysoké pevnosti a hodnoty. I v rámci těchto drahokamů existují cennější a vzácnější varianty, jako například červené rubíny, ale celkově se jedná o nejelitnější seznam drahokamů.

Věděli jste?

Jednotka hmotnosti karát byla založena podle hmotnosti semínka stromu karob. Jeden karát byl původně definován jako hmotnost malých semínek nebo semen této rostliny. Název i jednotka se postupně standardizovaly především díky benátským obchodníkům a diamantovým brusičům. V roce 1907 byl karát mezinárodně stanoven jako přesně 0,2 gramu (200 miligramů) na základě úmluvy v Paříži. Od té doby je karát uznávanou a standardizovanou jednotkou hmotnosti pro drahokamy a průmyslové diamanty. 

Jednou z nich je vzácnost výskytu. Polodrahokamy se obecně vyskytují v přírodě mnohem častěji než ty nejtypičtější drahokamy. Příklady polodrahokamů jsou ametyst, citrín, achát, křemen nebo tyrkys. S větší dostupností v přírodě souvisí i nižší cena oproti „skutečným“ drahokamům. I přesto mohou ceny špičkových polodrahokamů dosahovat i tisíce eur za karát, ale obecně jsou mnohem levnější než diamanty, rubíny, či safíry srovnatelné velikosti a kvality.

Označení "polo" tedy souvisí s tím, že jde o kámen, který nemá až tak vysokou hodnotu jako nejvzácnější drahokamy, ale přesto nejsou zdaleka bezcenné. V klenotnictví i ve světě módy jsou díky svým barvám a variacím atraktivní a velmi žádané.

V některých případech je obtížné přesně vymezit, které kameny jsou již drahokamy, a které polodrahokamy, protože toto rozdělení není zcela jasné a do značné míry závisí na subjektivních kritériích jako vzácnost, cena či kvalita kamene.

Ametyst je pravděpodobně jedním z nejznámějších polodrahokamů díky jeho charakteristické fialové barvě. Na rozdíl od mnoha drahokamů je ametyst snáze dostupný ve větších velikostech a díky čemuž jsou i větší kameny cenově poměrně dostupné.

Akvamarín je ceněný pro svou nádhernou modrou barvu, která připomíná oceán a patří mezi dražší polodrahokamy na světě. Pochází zejména z Brazílie.

Citrín se vyznačuje zářivou žlutou až oranžovou barvou, která připomíná sluneční paprsky a je vnímán jako kámen optimismu. Jeho zbarvení je způsobeno přítomností stopových prvků železa.

Růženín je růžová odrůda křemene, která se často používá ve šperkařství.

Tygří oko je odrůda křemene vyznačující se krásným hedvábným leskem a originálním vzorem. Dražší a vzácnější jsou modrá tygří oka.

Chalcedon zahrnuje různé varianty s pestrými barevnými projevy. Je to mikrokrystalická odrůda křemene s různými barevnými projevy podle příměsí. Bývá polozakalený ale také průhledný.

Granáty se vyskytují v různých barevných odstínech od červené, přes žlutou, až po zelenou. Charakterizuje je vysoká hustota a tvrdost.

Tyrkys, minerál moudrosti, naleznete v odstínech modré až černé barvy s krásnými žilkami. Je to relativně měkký opálový drahokam.

Jadeit je velmi oblíbeným zeleným drahokamem, zejména v asijské kultuře. Jeho vysoká hustota a lesk jej činí atraktivním pro výrobu šperků.

A nakonec topas. Je to kruhovitý nažloutlý až hnědý nebo modrý drahokam ze skupiny křemičitanů s vysokým leskem. Vzhledem ke své tvrdosti a průhlednosti patří mezi oblíbené a cenově přístupnější drahokamy na šperky.

Kam patří perla, a proč je jiná než ostatní drahokamy?

Perla je jedním z nejstarších a nejpozoruhodnějších drahokamů na světě. Patří k drahokamům, i když má určité odlišnosti od tradičních drahokamů minerálního původu. Perla je tvořena v ústřicích a v přírodě se vyskytuje jen velmi vzácně. Zároveň se jedná o jediný drahokam, který je vytvořen živočichem.

Přírodní polodrahokamy jsou výlučně přírodního původu, tedy vytvořené geologickými procesy v zemské kůře, bez lidského zásahu. Mají samozřejmě nejvyšší hodnotu a cenu.

Syntetické polodrahokamy jsou vytvořeny umělým způsobem v laboratorních podmínkách, přičemž mají identickou chemickou strukturu a vlastnosti jako přírodní kameny. Vyrábějí se za účelem napodobit vzácné přírodní drahokamy, např. lab-grow diamanty, syntetické rubíny, safíry, smaragdy. Mají nižší hodnotu než přírodní kameny, ale na pohled je odlišíte jen velmi těžko.

Simulované polodrahokamy (tzv. simulanty) jsou uměle vyrobené imitace. Nemají stejnou strukturu ani vlastnosti jako přírodní drahokamy, které napodobují. Příkladem jsou skleněné nebo plastové výrobky. Mají nízkou hodnotu a slouží jako levné náhrady skutečných kamenů.

Pokud bychom to měli shrnout, přírodní polodrahokamy jsou pravé, syntetické mají stejnou strukturu jako přírodní, ale laboratorní původ a simulované polodrahokamy jsou jen imitací bez skutečné vnitřní hodnoty.